PROGRAM

Program 2019 – 18. ročník

Webrovkafest na Klučance 2019

18. ročník Charitativního festivalu na podporu dětí z dětských domovů.

16. listopadu 2019

Od 14:30 hodin

věnováno Romku Hanzlíkovi a lidskosti

Moderuje: Tomáš Grohregin

Minimální příspěvek:  200,- Kč

Program:

Hlavní scéna:

14:50 – 16:45 – Kabaret sousedského sboru NaŽďár

17:15 – 18:00 – Gimme Shelter

18:30 – 19:15 – Pepa Lábus a spol.

19:45 – 20:30 – Majerovy brzdové tabulky

21:00 – 22:00 – Už jsme doma

22:30 – 23:15 – B_Side

23:45 – 00:30 – New Sound Orchestra

01:00 – 01:45 – Blitzkrieg Boyz

Sklepní scéna:

16:45 – 17:15 – SHOW Stání – Stand Up – Naďa Hůlková

18:00 – 18:30 – SHOW Stání – Stand Up -Naďa Hůlková

19:15 – 19:45 – Lookslike

20:30 – 21:00 – Semipalatinsk

22:00 – 22:30 – Xavier Andrieu – Palindromes (Fr)

23:15 – 23:45 – Semipalatinsk

24:00 – 05:00 – ColorSound Night

 

Rozpočet 18. ročníku podpořili:
Obec Adršpach

Romek Hanzlík
20. 11 1961 – 1. června 2019
Když jsme v lednu domlouvali s Romkem vystoupení Už jsme doma na Webrovkafestu, ani ve snu by nás nenapadlo, že ani ne za půl roku už Romek nebude mezi námi.
V pátek 20. března Romek zkolaboval. Podezření bylo na mozkovou mrtvici, vyšetření však prokázalo nádor na mozku. Proběhla operace a Romek se z toho pomalu začal vykřesávat, pomalu začínal zase pracovat a zdálo se, že vše se dá brzo do pořádku. Bohužel. V květnu se Romkův stav podstatně zhoršil a 1. června napsali jeho děti na jeho profilu velice smutnou zprávu: „Táta dnes v noci odešel. V klidu, ve spánku, nebyl sám. Je nám smutno. Manča a Matyáš“.
Byla to zdrcující rána pro celý svět alternativní hudební svět.
Manažer, muzikant, fotograf a cestovatel Romek Hanzlík v osmdesátých letech minulého století spoluzaložil punkové trio F.P.B., potom 11 roků hrál důmyslný rock s kapelou Už jsme doma a následně se jako manažer staral o ty nejpozoruhodnější skupiny a interprety tuzemské alternativní scény. Dvě desetiletí v Mikulově pořádal Eurotrialog, kulturní událost s přesně cíleným podtitulem „festival nepopulární hudby“. Svou principiálně důslednou prací pro kapely jako Psí vojáci, Garage, Plastic People of the Universe či Dunaj získal široký respekt. Někde uvnitř sebe nosil svorník, který spojoval různé pohledy na svět. Ostatně „alternativní“ hudební scéna, již v Česku jako promotér pěstoval s péčí dobrého hospodáře, je už z podstaty toho slova pestrá.
Nesl v sobě svobodomyslného ducha první poloviny euforických devadesátých let ve smyslu „nepoužívat slovo jako zbraň“ a „vždycky když mám pochyby, jak se v těžké situaci rozhodnout, zeptám se sám sebe, jak by se zachoval Václav Havel“.
Cestování a vůbec každodenní pohybování se po světě i jeho dokumentování – v posledních letech především fotografické – patřilo ke způsobu jeho života. Na kole dojel do Benátek, pěšky vystoupal cestou k Mount Everestu až na vrchol Kala Patthar do výšky 5643 metrů nad mořem. Ale vydával se rovněž ve stopách básníka Karla Hynka Máchy po Krkonoších či Českém středohoří.
Za nejromantičtější místo považoval kopec Radobýl u Litoměřic, který je spjatý s Máchovým osudem. A byť je Radobýl o 5244 metrů nižší než Kala Patthar, prostřednictvím Máchova Českého středohoří doputoval Romek hodně vysoko jako fotograf.
Máchův Máj ilustroval černobílými snímky, z nichž vychází podobně temné světlo jako třeba z dávných ilustrací Erbenových balad od malíře Aléna Diviše. Je to důvěrné souznění předlohy a výtvarné odpovědi na ni. „Mácha mě pobláznil. Nebo jsem se pobláznil sám,“ napsal v doslovu knihy.
Intimita, kterou v sobě Hanzlík nosil – za nejkrásnější prožití dne považoval „ležet v lese na trávě a koukat do nebe“, se do jeho fotografií silně promítala. Možná i proto, že od digitálního focení se vracel ke klasickému „nedokonalému“ filmu.
Rozmlžené záběry z ulic. Detaily akrobaticky poskakujících kapek deště. Řidičova tvář odražená ve zpětném zrcátku. Nebo záběr tak trochu jako z filmu Mládí režiséra Paola Sorrentina: ležící lidé zachycení kolmo z větší výšky, jak se sluní v plavkách na jakémsi molu (za tento snímek Hanzlík před třemi roky dostal cenu Czech Press Photo v kategorii každodenní život).
Jako „amatér“, aniž by kdy byl třeba novinovým fotoreportérem, získal ve stejném roce ještě Czech Press Photo v kategorii příroda a věda za snímek Öresundského průlivu, zachycený okénkem letadla při startu z Kodaně v létě 2016.
Snímek působí spíš jako abstraktní grafický list. V modrých tónech zachycuje tři „prvky“ vytvářející nebeskou harmonii: oblaka, křídlo letadla a mezi nimi sevřené pole pravidelně rozmístěných větrných elektráren, jež mohou připomínat hřbitovní kříže.
S nadsázkou o tom snímku říkal, že mu sám spadl do klína. Zatímco v Kodani a okolí neúspěšně usiloval o pořízení odpovídající fotografie impozantního mostu spojujícího toto dánské město se švédským Malmö, vítězný snímek byl dílem nečekané a krátké příležitosti.
Dožít se sedmapadesáti let jako Romek Hanzlík bohužel dnes také přináší jen kratší příležitost k vychutnání si toho nejpřekvapivějšího dárku. O to truchlivější to je, když člověk odchází uprostřed jednoho ze svých nejaktivnějších období. A navíc mizí do výšek, na které je i Mount Everest krátký. O Radobýlu nemluvě.
„My už třeba, na rozdíl od 19. století, víme, že cesta na onen svět není temná cesta údolím lebek, dnes procházíme světelným tunelem,“ podotýkal v doslovu ke svému „Máji pro 21. století“. „A můžeme polemizovat, jestli po smrti opravdu přichází temné nic, či co je vlastně na konci tunelu.“ Teď už polemiky končí. Romek Hanzlík si to vyjasnil.
Zdroj: Ivan Hartman | Aktuálně.cz
16. 6. se v pražském MeetFactory uskutečnil vzpomínkový koncert Pocta Romku Hanzlíkovi aneb Romek not Dead, kde vystoupilo 22 kapel a interpretů a to zdaleka ne jen těch, které Romek zastupoval.
https://www.facebook.com/guerilla.labus/videos/2355820797808873/UzpfSTExNzYyODE1ODE6MTAyMTcwMzI5MTcxOTMyMjA/
Na koncertu na počest Romka Hazlíka si jeho děti daly s Už jsme doma jeden song. Manča na ságo a Matyáš na bicí.

Moderátor Tomáš Grohregin
Tradičně bude celou akci moderovat nám již dobře známý moderátor, herec a muzikant Tomáš Grohregin, řečený Gagarin. Jeho humor již k Webrovkafestu tak nějak přirostl. Situace v zemi je vyhrocená a podle všeho se v ten samý den, kdy se bude Klučanka otřásat hudební náloží, uskuteční další masová demonstrace na pražské Letné. Spousta lidí tak dá přednost této akci, neboť považují za svou občanskou povinnost dát najevo, že to co se děje v nejvyšších patrech politiky jim není lhostejné a že proti tomu důrazně protestují.
Tak tomu je i v případě těch, kterým jsme funkci moderátora nabídli. Oslovili jsme tedy opět Tomáše. Ten si vzal čas na rozmyšlenou a pak nám sdělil, že ho sice mrzí, že se Letné nezúčastní, ale že Webrovka je jeho srdeční záležitostí a že to bere. Dokonce nás vybízely i některé domluvené kapely, abychom termín festivalu o týden posunuli. To nepřichází v úvahu, protože termín této akce je již 18 let neměnný. Přemýšleli jsme proto, i společně s Tomášem, jak s celou věcí naložit a zdá se, že jsme řešení našli. Nejen, že organizátoři Webrovkafestu vyjadřují absolutní podporu všem, kdo demonstraci organizují, ale i těm, kteří na ni pouze přijdou. Pokusíme se prostřednictvím live streamu s Letnou spojit a vyjádřit jim svou podporu přímo z naši akce. Budeme před akcí kontaktovat lidi z Milionu chvilek pro demokracii a pokusíme se s nimi domluvit na konkrétním čase, kdy zdravici poslat. Věříme, že se nám vše podaří zdárně zrealizovat a že i my budeme moci dát najevo svůj nesouhlas s privatizací země vypočítavým estébákem a ruskou klikou kolem hradní fosílie. Webrovkafest byl od začátku postaven na hodnotách solidarity, přátelství, pravdy a lásky a hlavně podpoře občanské společnosti, ať už pomocí dětem z dětských domovů, dětem ze sociálně slabých rodin nebo jen možností pro lidi se svobodně setkávat a společně prožívat něco, co potěší a kulturně nakrmí jejich duše. A tyto hodnoty budeme i nadále bránit a vymezovat se proti každému, kdo se je snaží otupit a potupit.
http://www.grohregin.com/

NaŽďár
Když se do zapadlé, Bohem zapomenuté vesničky sestěhují lidé plní nápadů, energie, radosti a lásky, mohou vznikat obdivuhodné věci. Zářným příkladem je obec Horní Žďár nedaleko Trutnova, kde k sobě místní lidé, jak ti z řad starousedlíků tak i nově příchozí, našli cestu a spojili se, aby společně pracovali na rozvoji obce, záchraně jejich památek a dalších bohulibých projektech. Založili spolek NaŽďár z. s. a aby vše nebylo jenom o práci, postavili i vlastní pěvecký sbor s doprovodnou kapelou. Jejich filozofie zní „Tvoříme s láskou“ a to jak na poli projektovém, tak na poli hudebním. Již před založením spolku jeho dnešní členové uspořádali v Horním Žďáru a okolí mnoho akcí (koncerty v kostele svatého Jana Křtitele a u vodní nádrže, čištění hřbitova od náletů zeleně, dětský den a stezku odvahy, opravu drobných církevních památek aj.).
V roce 2017 realizovali s podporou nadace VIA projekt „Místo, kde žiji“- sesbírali historické fotografie Žďáru a okolí, a ve formě velkoformátových tisků je vystavili v kostele. V dalším roce spolek inicioval vznik projektu „Staronová náves“. Obec Hajnice, pod kterou Horní Žďár spadá, tak získala od Nadace VIA finanční podporu na plánování a úpravu veřejného prostoru v okolí vodní nádrže. Jedním z cílů spolku je také rekonstrukce kostela. Kostel svatého Jana Křtitele je římskokatolický kostel v Dolním Žďáru, který je součástí Horního Žďáru, se kterým se stal po 2. sv. válce částí obce Hajnice. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky, je významnou dominantou obce a také úžasným historickým objektem. Na jeho opravu byl zřízen transparentní účet https://ib.fio.cz/ib/transparent?a=2501625200, na který je možné posílat finanční příspěvky, ale to není zdaleka všechno. Začátkem letošních prázdnin uspořádal hudební soubor NaŽďár benefiční svatojánskou pouť. Na trase Trutnov – Dolce – Staré Buky – Kocléřov – Nemojov – Les Království – Bílá Třemešná – Zvičina – Žíreč – Stanovice – Kuks se uskutečnilo několik koncertů v místních kostelech i restauracích. Pro kostely bylo připraveno pásmo svatojanských lidových písní, pro hraní na ulicích a návsích měli v repertoáru řadu lidových, folkových a jiných písní. Během tohoto zpívajícího putování, se na opravu kostela podařilo do proutěného košíku vybrat téměř 20 000 Kč, což je úžasné. Prologem této pouti byla akce nazvaná Kabaret v díře (díra je označení bývalé požární nádrže, která byla přetvořena v kulturní centrum Žďáru), což byl sled všemožných vystoupení na několika místech v obci. Vrcholem večera byl samotný Kabaret v podání hudebního souboru NaŽďár. A tento Kabaret čeká i Vás na letošním Webrovkafestu. Nahradí protentokrát divadelní představení a první kapelu a bude trvat bezmála dvě hodiny. Zazní spousta šlágrů, lidových písní a těšit se můžete i na taneční vystoupení krásných žen. Rozhodně se tedy vyplatí dorazit na festival včas, protože jízda to bude hned od začátku a veliká. Takže 16. 11. ve 14:30 na Klučance – NaŽďár!
Účinkují:
Vilma Burešová, Klára Doležalová, Pavla Fekiačová, Kateřina Fürbacherová, Vlaďka Kalábová, Vladimír Vlk Kaláb, Filip Habrún, Tomáš Rasputin Habrún, Irena Janigová, Jakub Kryšpín, Soňa Králová, Jana Madževská, Nikola Madževský, Zuzana Radoňová, Lída Rosiová, Ivana Skalková, Jakub Snopek, Yanka Stránská, Kateřina Šímová, Pavel Traspe, Drahomíra Tvrdíková
https://na-zdar.webnode.cz/
https://www.facebook.com/nazdarhornizdar/
https://www.youtube.com/watch?v=H8_4Et6RVsQ

Show stání
Stand Up Nadi Hůlkové
SHOW stání, na které se nezapomíná.
Z důvodu dalšího rození potomstva v souboru letos opět nevystoupí ženský divadelní spolek KaRaJaPeJi a Ba. Aby však bylo milovníkům mluveného slova učiněno za dost, rozhodli jsme se tentokrát vyzkoušet žánr, který ještě na Webrovkafestu nikdy nebyl, tedy Stand Up comedy. O prvních dvou pauzách mezi kapelami na hlavní scéně, se ve sklepě představí Naďa Hůlková, kterou si možná pamatujete z WF na Klučance 2015, kdy zde hrála s kapelou New Soud Orchestra. I letos je uvidíte na hlavní scéně, ale k tomu až později.
Komediální uskupení, které si říká SHOW Stání, dobývá jeviště. Parta stand-uperů, mezi kterými najdete jak profesionály na slovo vzaté, tak odvážlivce na open mic, pořádá večery plné zábavy a vtipů nejen v Praze, ale i v dalších městech po celé České republice. Pravidelně je můžete vídat v holešovickém Cross Clubu, kde vystupují se svými skeči na témata vztahů, rodiny, práce, aktuálního dění i života jako takového.
Zakladatelka SHOW Stání Naďa Hůlková popisuje svůj tým následovně: „Myslím si, že jsem vybrala skvělou partu komiků, u kterých je zaručeno, že se lidé vždycky pobaví. Ještě se mi nestalo, že bych sáhla vedle.“ Zatímco doteď fungovalo uskupení pouze v Praze, s novým rokem 2019 se rozhodli vyjet na turné po regionech. Začínají 23.ledna v Brně, pokračují přes Kutnou horu, Plzeň a Teplice. „Chtěla bych lidi naučit, aby se chodili bavit nejen do hospod na pivo, ale aby si přišli poslechnout kvalitní vystoupení, užili si večer a na chvíli tak zapomněli na starosti všedních dní,“ říká Naďa.
SHOW Stání se rozhodně nebrání novým tvářím, právě naopak. V rámci každého svého vystoupení mají možnost Open micu, při které si kdokoliv může přijít vyzkoušet, jaké to je být v kůži stand-up komika. „Myslím si, že český humor je unikátní. Dříve se říkalo, co Čech to muzikant, já si spíše myslím, že co Čech, to stand up komik,“ pokračuje Naďa.
Věříme, že si tento žánr na festivalu najde své místo a že i někteří v Vás se nechají zlákat k vyzkoušení svých bavičských předpokladů. Ať se Vám Show stání líbí!
https://www.facebook.com/showstani/

Gimme shelter
Po kabaretním show nebudeme polevovat v nasazení a pustíme na pódium mladou energickou partičku, která stoprocentně udrží nastavenou laťku dostatečně vysoko. A to v Rock´n´rollu, rocku a punku. Na svých stránkách o sobě Gimme shelter píší:
„V roce 2010 jsme v Trutnově založili kapelu Gimme Shelter. Historii vzniku naší kapely provází pro nás dvě významná místa. A to pardubická Dukla (ze studijních důvodů, a kde jsme také přibrali Davida, původem z Žamberka, za bicí) a město Trutnov (naše rodné město). Hrajeme vlastní tvorbu, kterou při koncertech občasně doplňujeme starými covery. Ač při naší tvorbě promícháváme nejrůznější hudební žánry, největší inspirací pro nás stále zůstává blues a rock’n’roll 50. a 60. let. Pokud je příležitost, organizujeme výměnné koncerty. Největší vzory: The Rolling Stones, Chuck Berry, Cream, Elvis, The Stooges, Ramones, Eddie Cochran a John Lee Hooker.
Z počátečního nadšení našich matek, jsme za zvuku šedesátek sbírali první zkušenosti. Začínali jsme ve třech, ale aktuálně, v pětičlenné sestavě, jsme přešli do tří akordového rock’n’rollu, který lépe vystihuje podstatu našeho bytí, kdy za zvuku dunivých tónů rozpohybováváme divoce naše těla a s křečí v prstech loudíme poslední zbytky naši důstojnosti, kterou následně přeměňujeme v epická kytarová sóla. Podstatnou inspirací pro naši tvorbu jsou také každodenní situace, smůla, která se nám lepí na paty a radost z hudby.“
Z toho je patrné, že půjde o velmi veselé uskupení, které svým polínkem přidá do ohně Webrovkafestu nový žár a světlo.
Jakub Vetterle – zpěv
Tomáš Vais – baskytara
Filip Semerák – kytara + zpěv
Marek Kodeda – kytara + zpěv
Stanislav Jaroš – bicí
https://bandzone.cz/gimmeshelter?at=dashboard
https://www.facebook.com/gimmesheltercz/
https://www.youtube.com/watch?v=KDvzSt0PAgk

Pepa Lábus a spol.
Před rokem byl Webrovkafest zasvěcen oslavě 50. narozenin Pepy Lábuse a oslavička to byla víc než vydařená. Po měsíci sice proběhla ještě jedna v Praze U prince Miroslava, ale proč neoslavit takové jubileum několikrát, že? Letošní ročník je vlastně také svým způsobem narozeninový, neboť festivalu bude 18 let, tedy věk plnoletosti a dospělosti. Je to neuvěřitelné, ale těch osmnáct let uteklo jako voda. A co skvělé muziky a divadel jsme za tu dobu zažili, každoroční báječnou a nepopsatelnou atmosféru, veselé i kuriózní příběhy a dokonce i jedno stěhování. Ani jednou, za celou tu dobu, nevynechal Pepa Lábus se svým SPOLem a i když se jeho kapela v průběhu let měnila, vždy byl Pepa připraven zahrát a ovlažit publikum svými tajuplnými písněmi s lyrickými texty a muzikou na pomezí folkrocku a world music. Ani letos tomu nebude samozřejmě jinak. Opět se můžete těšit na charismatického zpěváka a kytaristu, obklopeného výbornými hudebníky. Těšit se můžete na minimálně jednu novou skladbu z Pepova pera, která bude jistě stejně kvalitní, jako všechny předešlé. Po drsném Rock´n ´rollu Pepova muzika hudební kadenci trochu zmírní, aby připravila pódiovou půdu pro své dávné kamarády z Majerových brzdových tabulek. S kapelníkem této skupiny Medvou, se Pepa něco natoulal krajinou české zěmě, kde oba společně čerpali inspiraci pro jim tak blízkou přírodní lyriku.
Pepa Lábus – kytara, zpěv
Tomáš Nýdrle – baskytara
Michal Drašar – bicí
Míra Votoček st. – kytara
Petr Bařina – housle, zpěv
www.pepalabus.cz
https://www.youtube.com/watch?v=JKfP4auB2hc

Lookslike
Sólový projekt Milana Vokáče zahájí hudební část sklepní scény. Jedná se o další skvělou záležitostí, která na festivalu zazní. Bude to první ze série melancholických a snových vystoupení, kterým jsme tentokrát sklepní scénu vyčlenili.
MIlan vzpomíná: „Poprvé jsem tenhle název používal někdy před dvaceti lety, tehdy to byl čistě domácí (něco jako studiový, ale bez studia) projekt. Vypustil jsem v těch dávných časech mezi lidi EP a album s (především pro mě) podivnými názvy „Open Wear“ (1999) a „Camelopardia“ (2001), o kterých a které jste sotva kdy mohli slyšet. Pak jsem spoustu let dělal, že dělám. Po mnoha letech této bohulibé činnosti jsme s Dušanem Krejdlem (dnes v Semipalatinsk) stvořili Kohi Noir a pár let oblažovali sebe i druhé. Pak jsme toho nechali a já se vrátil k tomu, co mi jde nejlíp. A pak přišel onen osudový podnět k návratu mezi živé lidi, nabídka od Xaviera (Palindromes) na společný koncert. Což mě donutilo něco dělat a udělat a pak to navíc zaštítit nějakým názvem (plakát, fb událost, že). A protože úsilí a invenci jsem v té době vystřílel jiným směrem, na vymýšlení jména nezbylo. A tak se mezi lidi opět dostalo toto, o kterém jsem si dávno myslel, že už se mezi ně nikdy nedostane.“
Pohodlně se tedy usaďte, zavřete oči pokud budete chtít, a nechte se unášet na vlnách kytarově elektronické muziky, která Vás naladí na správnou frekvenci.
Milan Vokáč – kytara, zpěv, syntezátor / sampler
https://bandzone.cz/lookslike?at=dashboard

Majerovy brzdové tabulky
Jednou z hlavních hvězd 18. ročníku bude kapela Majerovy brzdové tabulky. „Majerovy brzdové tabulky“ je název prvorepublikového železničního předpisu, sepsaného a úspěšně vydaného železničním zkušebním komisařem Majerem. Předpis, který obsahuje např. tvrzení, že „brzdové tabulky byly vlídně přijaty nadřízenými úřady, služebnami i zaměstnanci“, donesl na zkoušku do temného holešovického sklepa bubeník Pavel Ullmann právě ve chvíli, kdy se blížilo první vystoupení a vhodný název jaksi stále nepřicházel. Kapela, která se tedy nakonec pojmenovala Majerovými brzdovými tabulkami, vznikala na přelomu let 1985 a 1986 zásluhou Radima Prokopa a Pavla Ullmanna a hrála původně v obsazení Petr Linhart (v té době ex Čp.8) – kytara, Radim Prokop – baskytara, Pavel Ullmann – bicí. Záhy se připojila také zpěvačka Tamara Nathová s příčnou flétnou a všelijakými bubny. V roce 1991 se pak sestava kapely ustálila do své nejslavnější sestavy a právě tato sestava se před nedávnem znovu spojila a vy budete mít možnost užít si její produkci.
Nezaměnitelný zvuk a pocit, hudba v krajině a krajina v hudbě, půlnoční úplněk a skály vyprahlé poledním sluncem, ranní mlha a první večerní hvězda, lidé na cestě a neviditelné bytosti lesa, písně zdánlivě zaniklého starého světa.
Kapela Majerovy brzdové tabulky působí na naší scéně od roku 1986. Za tu dobu vzniklo pět řadových alb, z nichž Gabréta bývá hodnocena jako jedno z nejvýznamnějších pro devadesátá léta české scény. Charakteristický zvuk kapely je dán kombinací saxofonů, klarinetu, mandocella, violoncella, bezpražcové baskytary a především nezaměnitelného altu Andrey Landovské. Hudba MBT je velmi svébytná, žánrově stojí někde na pomezí folkrocku a world music. Texty jsou průvodcem po české i moravské krajině a jejích dávných příbězích. Petr Linhart, řečený Medva, kapelník této skupiny, je dlouholetým kamarádem Pepy Lábuse, který ho provedl po krásách okolí Trutnova a tak se už na první jejich desce „ Místa častých zjevení“ objevuje píseň Gablenz, opěvující vrch Šibeník nad Trutnovem, kde je hrobka generála Gablenze. Ostatně skladby z „Míst častých zjevení“ se staly základem koncertního pořadu „Ohlasy písní keltských“, který se dočkal stovky provedení, několikrát také ve Francii a v Nizozemí (1993). Věříme, že zařazením této kapely do programu Webrovkafestu, uděláme radost nejen pamětníkům dob největší slávy MBT, ale i všem, kdož ji uslyší poprvé.
Andrea Landovská – zpěv
Petr Linhart – zpěv, mandocello, elektrická kytara, hudba a texty
Vít Kahle – zpěv, sopránový a tenorový saxofon, klarinet, hudba
Antonín Bernard – baskytara, violoncello
http://www.majerovky.cz/
https://www.facebook.com/majerovky/
https://www.youtube.com/watch?v=QKmewG8jF5k

Semipalatinsk
Reminiscencí do první poloviny devadesátých let, do doby bezbřehé svobody a příležitostí, nebude jen kapela Majerovy brzdové tabulky, ale také Semipalatinsk. Název je sice nový, ale kdo z vás si vzpomíná na trutnovskou novovlnou kapelu The Trains, má hned jasno. Ano, je to tak, jedná se o comaback dávné legendy. Z historie a současnosti kapely:
„1989-1993 – Vypůjčená Iriska, přebuzený magneťák B4 a španělka, to byly úplné začátky někdy v roce 1989. Pak jsme (proto)nástroje vyměnili za kytary Diamant a ONYX, zapojili kámoše a začali stavět kapelu, kterou náš první basák Marek pojmenoval jednoduše Vlaky, tedy The Trains. V roce 91 vznikají ve zkušebně Martina Trávníčka ze Strange People (v té době to byl náš klávesák) dvě dema (Suntorch a Extinct Souls) a v roce 1993 ještě jedno nevydané se zpěvačkou Evou Hrubou. Mezitím tucet koncertů včetně dvou na trutnovském Woodstocku (1990 a 1992). Pak tma, konec…
2017-2019 – Začátek léta 2017, sedíme v autě a zkoušíme první novou věc po 24 letech (Burying The Past), na kolenou máme synťák Novation Circuit a basu Peavey. Takhle to děláme další měsíce bez ohledu na počasí – auto, příroda, zkouška. V únoru 2018 vydáváme první singl pod novým názvem Semipalatinsk (Killing Time) a Radio 1 nasazuje do Velké Sedmy jeho béčko (Burying The Past). V únoru 2019 hrajeme první koncert, na jaře vznikají další dema a v létě ostré nahrávky na debutové album, které vyjde na konci roku 2019.“
Sečteno a podtrženo, kdo kdysi tuto kapelu rád poslouchal, neměl by si nechat ujít letošní Webrovkafest! Vystoupí hned dvakrát na sklepní scéně.
Dušan Krejdl – sampler, syntezátor, zpěv
Martin Voříšek – baskytara, zpěv
https://semipalatinsk.bandcamp.com
https://twitter.com/smpltnsk
https://www.instagram.com/semipalatinsk_band/
https://www.youtube.com/watch?v=PATx9c3nI4Q

Už jsme doma
Je-li 18. ročník věnován památce Romka Hanzlíka ( dlouholetého manažera a hráče této kapely) a lidskosti, nesmí chybět skupina Už jsme doma, která už na Webrovkafest v minulosti dvakrát vystoupila. Nové album, pokřtěné v září 2018 na Špicberkách nese název Kry a otázkami lidskosti je doslova prošpikováno. V bookletu alba píše Míra Wanek následující:
„Toto album je věnované památce jedenasedmdesáti uprchlíků nalezených v nákladním voze poblíž města Neusedl am See v roce 2015. Bylo mezi nimi 59 mužů, 8 žen a 4 malé děti. Jejich jména, na rozdíl třeba od mrtvých z redakce Charlie Hebdo, nebyla nikdy zveřejněna, ani se nekonaly celosvětové tryzny či demonstrace, žádní presidenti s kytkami ani celebrity, nikdo nenosil placku s nápisem J´suis 71, zpráva proběhla několika novinami a televizním zpravodajstvím – a ticho. Dovede si kdokoli z těchto fašistických, xenofobiích okamurovců (vč. současného presidenta) představit tu hrůzu dvoudenního postupného umírání uvnitř zamčeného rozpáleného vozu bez oken, tu bezmoc a zoufalství, křik malých dětí? A my ostatní? Mám pocit, že k jistým věcem vládne lhostejnost a apatie napříč celou naší populací a že většina to prostě nechce ani vědět. Filmaři natočí film Kajínek o uprchlém vězni a jeho protagonista po protekční politické amnestii jezdí po zemi a beseduje s občany, zatímco tato tragédie (ostatně nikoli ojedinělá) žádného z umělců k reflexi neláká. Většina uprchlíků jsou obyčejní lidé prchající z hrůz války. Z prostoru hladu a špíny, jsou jako lidé prchající z hořícího domu. Házíme lidi při požáru zpět do ohně., abychom se o ně nemuseli starat? Přistavujeme k hořícímu domu žebříky a zatloukáme okna a dveře, aby nemohli lidé zevnitř uniknout? A že někteří touží po lepším životě, po sytosti a budoucnosti pro své děti? Není to přirozená potřeba každého z nás? A nebylo toto hybnou silou i pro miliony uprchlíků z Evropy v době ekonomické krize, irů, Francouzů, Dánů, ale i Čechů a Slováků?
19. století, hrůzy 1. světové války, ekonomická krize 20. let, fašismus v Německu, stonásobné hrůzy 2. světové války, nástup komunistů, rok 1968 a pronásledování během normalizace, to všechno produkovalo miliony a miliony uprchlíků, kterým pomáhaly miliony a miliony dobrovolníků i státních institucí v daných zemích. Házel je někdo z cílových zemí do moře, zavíral je někdo do nákladních vozů a nechal je udusit? Kolik našich lidí našlo nový domov a pomoc v Německu? Určitě desetitisíce. A když nás nyní Němci požádají o pomoc s jejich přívalem uprchlíků (kterým je třeba pomoci, protože to není smetí, které můžeme hodit do popelnice, ale živí, trpící lide), tak jsou oni ti špatní, kteří nám chtějí diktovat kvóty a naši politici, ti kteří hájí národní zájmy. Je to nechutné a bezcitné a samozřejmě velmi nevděčné.
Po 2. světové válce se ve světě divili, jak je možné, že dozorci v Osvětimi byli v táboře tak krutí a bezcitní a po „šichtě“ většinou přišli domů ke svým rodinám, hladili děti po vlasech, chodili s nimi na výlety a rozveselovali své ženy. Obyčejní hodní lidé. Byla to právě ztráta vědomí, že i ti“prašiví Židé“ jsou lidmi, že jejich utrpení a smrt jsou stejně děsivé, bolestivé a skutečné jako smrt nebo bolest jejich blízkých. Když někde najdou tělíčko mrtvého novorozence v popelnici, všichni se otřesou hnusem nad takovým činem a média mají krmivo do svých zpráv na několik týdnů. Když se jedná o mrtvého uprchlíka – novorozeně či malé utopené dítě při pokusu o přeplutí moře, je to jako vzduch, člověk to přejde očima v titulcích, pokud se o tom vůbec napíše. Je to jiné utrpení? Jiná smrt? Budeme všichni dozorci z Osvětimi?
Uprchlíci jsou jako kry, nikoli vlastní vinou odtrženi od masivu jejich vlastního domova, vláčeni proudem převaděčů, zločinců, různých nařízení a tlakem nebezpečí a beznaděje, vystaveni nepřízni jak přírodní, tak lidské, mnozí z nich roztají ještě v uprchlických táborech, ztratí se v mlze, další se rozplynou v moři po tisících a jen některým se podaří dorazit ke břehu a i zde se rozlamují o skály nevítanosti, bezcitnosti a nepřátelství. I my jsme kry. Lidský život je krou ze své pomíjivé podstaty. Odlomí se z nebytí, vzápětí je vlečena a draftována proudy, které většinou není sama schopna ovlivnit a odspodu odtává, odtává, až je z ní bezvládný korek na hladině, pak jen trochu studenější vlnka ve vodě a pak už ani to ne. Ale i kra může být na své cestě užitečná. Může se spojovat s jinými krami a také to často dělá, nabývat na síle, vytvářet větší plochy, po kterých mohou zvířata přecházet do vstřícnějšího prostoru, mohou vytvořit hory a ovlivňovat počasí, mohou uchovávat mikroorganismy a přemísťovat je, kam je třeba. Ta voda, která se z nich pak nakonec přeci jen stane, by tím mohla získat na průzračnosti a osvětovosti. J´suis 71.“ – Miroslav Wanek, červenec 2018.
K tomu myslíme není co dodávat a těšíme se na pořádnou jízdu, nabádající zároveň k zamyšlení a k pokoře vůči životu nejen lidského, ale všech tvorů na Zemi.
Miroslav Wanek – kytara, zpěv
Pepa Červinka – baskytara, zpěv
Vojta Bořil – bicí
Adam Tomášek – Trumpeta, zpěv
www.uzjsmedoma.cz
https://www.facebook.com/uz.jsme.doma.official/
https://www.youtube.com/watch?v=Er8hvmMecBg

Xavier Andrieu – Palindromes
Jediný letošní zahraniční host je Xavier Andrieu, francouzský písničkář, multiinstrumentalista a producent žijící již více než 10 let v Praze. Se svou skupinou Palindromes založenou v roce 2011 už odehrál více než 130 koncertů po celé České republice a představil se také na několika významných festivalech jako Povaleč nebo Beseda u Bigbítu. Příležitostně vystupuje také sám a ve svých sólo vystoupeních pracuje především s elektronikou a živě tvořenými samply. V současnosti připravuje vytvoření svého labelu, aby mohl vydávat nahrávky ve své vlastní produkci.
Indierockové trio Palindromes vzniklo na počátku roku 2011 je výsledkem toho, že se Xavier rozhodl převést experimentální skladby svého elektronického projektu Perpetuum Mobile do formátu živé kapely.
Kapela se od počátku snaží maximálně využít možností daného nástrojového obsazení a skloubit syrovost rockové rytmiky s náladovostí abstraktních kytarových struktur, repetitivních motivů i živě tvořených samplů.
V jazyce textů se vedle angličtiny objevuje také francouzština, která přináší odlehčení a jistou hravost do jinak poměrně naléhavého Xavierova projevu. I název Palindromes je ostatně odkazem ke hře se slovy, zvuky a významy. Po pár měsících fungování se Palindromes dostávají do finále Sázavafest Battle 2011 a skupina začíná koncertovat v Praze v klubech jako Café na půl cesty, Klubovna, Café V lese, Klub 007 Strahov a dalších. V létě 2012 spatřily světlo světa v krátkém sledu hned dvě debutové nahrávky určené především pro pořadatele koncertů. Byly nahrány živě ve studiu 3bees a zachycují koncertní podobu repertoáru Palindromes.
V roce 2013 pak ke klubovým koncertům přidává skupina i několik vystoupení na festivalech po České republice a v následujícím roce začíná natáčet své první oficiální studiové LP, které by mělo vyjít v letošním roce.
Zda-li přijede Xaver sám nebo s celou kapelou je zatím ve hvězdách, ale v obou případech půjde jistě o skvělý zážitek, umocněný atmosférou sklepní scény.
https://bandzone.cz/fan/xavierandrieu?at=dashboard
https://bandzone.cz/palindromes?at=dashboard
https://www.youtube.com/watch?v=umFGKMVeDVQ

B_Side
Hudební uskupení B_side vzniklo na konci roku 2007. Kombinují různé hudební styly a jsou ovlivněni tvorbou Pleymo, Refused, The.Switch a mnoho dalších. Charakteristickými znaky jsou kytarové riffy s měnící se rytmikou, a kombinace více zpěvů a screamu. „Jo, tenkrát jsme nevěděli jak to bude vypadat, co budeme hrát, největší zálibu jsme měli v riffovejch věcech. Asi nejžhavější představa byli starý Limb Bizkit, kde jedou tvrdý riffy, rap a DJ točí vinyly. Jenže nebyli lidi. Pak jsme ukecaly Dvoořu aby to s námi zkusil na basu. V létě 2008 jsme poprvé vylezli s našima pouze instrumentálními věcmi. Pár lidí nám říkalo ať se na zpěv vykašlem, že tak je to dobrý. Jenže nám bylo jasný že to něco chce, i když bavilo nás to i tak dost! 🙂 Ale pak začátkem roku 2-9 jsme oslovili Lucy, které se do toho moc nechtělo, ale pak se rozhoupala a svým zpěvem podpořila naše snažení.
V létě roku 2017 nastal přerod bandy, Lucy se stala matkou a paní a Dvoořa volil stále častěji svoji hereckou kariéru, než-li kariéru nejlepšího basáka všech dob!!! 😀 Jelikož Tomygun, Handa6 a Jury (zakládající trojice) měli moc chutí pokračovat, pánové Balík a Eman přiložili ruku k dílu. Mr. Balík původem kytarista převzal úlohu Dvooři, a že mu to na tu basu sááákra jde!!! 🙂 Mladý Eman šel do toho s vervou!! Vystřídal a vylepšil Handovu „druhou“ kytaru, Handa ochotně zahodil nástroj a šel na sólo mikrofon. Nyní z vokálů zní Emanův melodický, Tomygunův někdy melodický, někdy zaprasený spodní groul a Handův scream. Různě namíchané vokály znějí ve starých i zbrusu nových peckách, navíc podpořeny soundem a dikcí, jako nikdy předtím. U publika se to sešlo s převážně kladným ohlasem. A tak jsme rádi že můžeme to naše malý peklo rozpoutávat znovu a znovu!!!!!!“
A že to jejich peklo určitě stojí za to, se můžete přesvědčit i Vy, hned po Už jsme doma.
Jury – Bicí
Balík – Bass
Tom – Kytara hlavní , zpěv, scream
Eman – Kytara, zpěv
Handa – Scream
https://bandzone.cz/bsid
https://www.facebook.com/bsidCZ/
https://www.youtube.com/watch?v=pa0dTj5HUIc

New Sound Orchestra
Zakládající členka kapely New Sound Orchestra, Naďa Hůlková (která se mimochodem představí na sklepní scéně i jako Stand-Uperka), se od samého vzniku souboru soustředí na spolupráci s kvalitními a kreativními muzikanty. Společně s nimi vkládá do hudby nejenom srdce, ale především duši a koule. Kapela je jedinečná jak stylově, tak svým osobitým přístupem. Překvapí vás rytmickou symbiózou jednotlivých nástrojů, zpěvu a rapu, ale i dechberoucími sóly! K drum&bassu přistupují se stejnou lehkostí jako k bass a world music. Hity Heroes, So much love, Feeling Fine… jsou jen malým odvarem toho, co vás letos čeká a v nově připravovaných klipech jakbysmet. Na pódiu New Sound Orchestra exceluje živou smrští pozitivní energie a dobrou náladou. Jejich chuť pro elektronickou hudbu ruší hranice mezi hudebními styly. Tato kapela, kterou jste mohli, sice v trochu jiné sestavě, vidět na Klučance už v roce 2015, je důkazem toho, že Webrovkafest je absolutně nadžánrový festival. Vystoupení New Sound Orchestra bude takové lehké zklidnění mezi tím co předcházelo a smršti, která teprve přijde.
Sarča Severová – zpěv
Patrik Dorsey – zpěv, rap
Zuzana Lukášová – saxofon
Michal Rejl – el. kytara
Tomáš Vilím – housle)
Naďa Hůlková – DJ
Jan Husák – VJ
https://bandzone.cz/newsoundorchestra
https://www.facebook.com/NewSoundOrchestra/
https://www.youtube.com/watch?v=c2-0OE9wwtc

Blitzkrieg Boyz
aneb Chlapci bleskové války se postarají o pekelné zakončení programu hlavní scény. A bude to skutečně hustopekelné, to nám můžete věřit.
Blitzkrieg začal během léta 2017 spojením členů kapel Člověk v plísni (na Webrovkafestu v roce 2017 ještě pod názvem SilentPie and The Plezír) a EgoFear (na Webrovkafestu 2012), aby vznikl D-beat, crust, violence panzer punk, který nemá hranice. Žádné téma není tabu, nic není pro kluky z bleskové války svaté. Cílem je pobavit lidi, možná je donutit se trochu zamyslet a hlavně si užít cca 25 minutový set. Rozšiřovat dobrou náladu hudbou je priorita číslo jedna. Jejich břeskuté texty jsou skutečně velmi vtipné, bohužel jim v grindovém stylu zpěvu není moc rozumět. Přidáváme tedy alespoň krátkou ukázku jednoho z lehce politicky angažovaných textů, věnovaného nejmenovanému slovenskému imigrantovi, který si myslel, že si nás všechny koupí:
„Radši se udusim ptákem
než se bavit s estébákem.
Schniješ v temný hnusný díře,
prachy vrátíš do halíře.
Čumíš na nás ze svýho hnízda,
vypadáš jak teplá pizda.
Myslíš, že ti každej přizná.
Říkám ANO! Tvoji smrti Ano, bude líp!
Říkám Lano! Co tě škrtí Ano, abys chcíp!“
Tato partička za svou skoro dvouletou existenci prošla jednou personální změnou na postu frontmana kapely. Vydala na vlastní náklady své první demo „Panzer demo“. Během letošního roku by měla vzniknout další nahrávka, tak se budeme všichni moc těšit. Jak je zvykem, Webrovkafest končívá téměř výhradně pořádným nářezem a ani letos tomu nebude jinak. Pojďme tedy Bleskovou válkou skoncovat s 18. ročníkem.
Karel – zpěv
Munky – kytara a backing čokály
Ondra – basa
Venca – bicí
https://bandzone.cz/blitzkriegboyz
https://www.facebook.com/blitzkriegboyz/
https://www.youtube.com/watch?v=uL8cISvp-_Q

ColorSound
Noční taneční párty už na Klučance zdomácněly a ani letos tomu nebude jinak. S úderem půlnoci znovu rozduní podzemí Psy Trance a Drum´n´bass v podání nám již dobře známých Dj´s z trutnovského ColorSound systemu.
Myšlenka založit tento sound system se zrodila začátkem roku 2009. Tenkrát se dalo do kupy pět trutnovských dýdžejů, jejichž společným oblíbeným stylem je Drum and bass, někteří však hrají i Electro a Trance. První mejdany se odehrávali převážně na polích kolem Trutnova, postupně své akce i aparaturu vylepšovali a vznikaly tak nezapomenutelné párty například víkendový festival u Pilníkova v roce 2010, několik ročníků párty na koupališti v Malých Svatoňovicích a nespočet klubových akcí, hlavně v trutnovském klubu Kabinet. Dále se CSS podíleli na čtyřech úspěšných ročnících Garage party pod trutnovským Uffem, přehlídce místních sound systémů. Předloni se rozrostli o dalšího souputníka, mladého DJ Pavla „Pajgoše“ Schmidta.
Takže vy, kteří nebudete mít po skončení programu na hlavní scéně stále dost a nebude se vám ještě chtít odjet domů, nebo vy, co to dáte na Webrovkafestu takzvaně „na punkáče“, či budete nocovat poblíž, můžete ve sklepě řádit až do pěti hodin do rána. Možná i ještě dýl, dokud vám budou síly stačit.
Hrát vám budou tito Dj´s:
Radim „Radax“ Chládek
Pavel „ Houmr“ Holanec
Jarda „Džega“ Šrejber
Ruda „Waypa“ Novák
Ivan „Schraya“ Šrajer
Pavel „Pajgoš“ Schmidt
https://www.facebook.com/groups/colorsoundsystem/?fref=ts
https://www.youtube.com/watch?v=NcT24HFaUhc