Webrovka 2015

admin vloženo dne 23. listopadu 2015

Webrovkafest 2015

Výtěžek 52 225,- Kč

Nové místo, spousta nových lidí, ale atmosféra stejně skvělá!. Tak by se dal v krátkosti shrnout 14. ročník Charitativního festivalu na podporu dětí z dětských domovů Webrovkafest, poprvé však v novém působišti, na Klučance v Dědově.
Stěhování začalo už krátce před loňským ročníkem a do konce ledna bylo vše na Klučance. Chata Webrovka od té doby zeje prázdnotou, bohužel pomalu chátrá a jen těžko odolává nájezdům vandalů a zlodějů. O úmyslech nového majitele o dalším využití této úžasné stavby uprostřed lesů nemáme žádné informace.

V jedné místnosti u kamen, bez vody a elektriky, se začali lidé z Institutu zážitkové pedagogiky na Klučance zabydlovat a v těchto nepříznivých podmínkách budovat své nové centrum. Do jara se jim díky neskutečné píli a za pomoci několika sponzorů, podařilo obnovit celou topnou soustavu, rozvody elektřiny a vody, vybavit celý objekt nábytkem a z pět let opuštěného a soustavně vykrádaného objektu udělat „novou Webrovku“. Od května do konce první sezóny se tu pak vystřídalo několik set dětí z různých škol, školek, dětských domovů, ale i z Polska. Zde lidem z IZP, v čele s Mgr. Jiřím Oudesem, náleží hluboká poklona a smeknutí všech klobouků a čepic, za neuvěřitelný kus práce, který na Klučance za tak krátkou dobu odvedli.

V té době už byl také hotový program festivalu a v půlce léta vypukly samotné přípravy. Oslovili jsme radnice a firmy v okolí a nutno dodat, že mnoho z nich naši snahu podpořilo a vyšli nám vstříc. Největší poděkování patří městu Teplice nad Metují, jmenovitě panu starostovi Milanu Brandejsovi a předsedovi kulturní komise města Zbyňku Červenému. Spustili jsme také první vlnu propagace. V té a hlavně pak v té druhé, před akcí samotnou, nám pomohla všechna větší města v Broumovském výběžku a nejen tam. Mnohokrát děkujeme. Díky nim byla letošní návštěvnost taková, jaká byla.
Druhá vlna propagace vypukla zhruba v půlce října a plakáty visely od Broumova po Hradec Králové a Vrchlabí. Takovou kampaň ještě Webrovkafest ve své historii neměl. Díky všem, kdo se do ní jakkoli zapojili!
V týdnu před akcí přípravy vyvrcholily přizpůsobením objektu a stavbou pódií – novinkou, která na Webrovce nebyla z praktických důvodů možná. Zde patří dík především SCT UFFO a spolku Trutnov – město draka. Vynaložené úsilí a energie přinesly své ovoce a v pátek večer bylo vše nachystáno.
Rozpočet akce byl dopředu pokryt z darů sponzorů a přátel, čemuž výraznou měrou přispěli Michal Binek, Lucka Pochobradská, Kačenka Hejnová a Martina Junková a tak už se jen tipovalo kolik lidí dorazí.

Sobotní dopoledne patřilo drobným dodělávkám a kolem druhé hodiny se pomalu začala Klučanka plnit lidmi. Před třetí hodinou slavnostně na dětské scéně zahájil celou akci moderátor Tomáš Grohregin a Webrovkafest na Klučance spustil svůj program, sérií pohádek divadelního spolku KaRaJaPeJi a Ba. Publikum, jak to dětské tak i dospělé, bylo nadšeno.
Ve čtyři hodiny odstartovala hudební nálož na hlavní scéně trutnovská kapela The Art of Inside Out. Když dohráli, spustil se i program na scéně sklepní, vystoupením pražské písničkářky Jany Šteflíčkové.
Přes koncerty Poslední Lži, Pepy Lábuse a spol. bez houslí, Kamila Krůty (Koonda Holaa), vše směřovalo k hlavním hvězdám 14. ročníku, tedy kapelám Zuby nehty, Už jsme doma a F.P.B.. V té době už Klučanka doslova praskala ve švech. Po sérii tří neskutečně odvázaných koncertů se pak o vyklidnění a uzavření hudební přehlídky postaraly kapely New Sound Orchestra a Electrum Magicum.
Všichni, kdož vystoupili, mnozí i přes nachlazení či jiné zdravotní neduhy a komplikace, hráli jako o život a jejich výkony byly excelentní. Na tom mají jistě veliký podíl i zvukaři Rosťa Toman a Roman Kaledna. Z avizovaných umělců nedorazili pouze Bahňous, který přišel o auto a navíc ho stihly zdravotní komplikace, umocněné pomatenými útoky v Paříži, a kouzelník na kterého se děti těšili, ovšem jeho přístup nepochopil nikdo z nás. Teta Mia tedy musela v dětském koutku na závěr vymyslet náhradní program. Snad nám dětičky prominou.

Akci navštívilo zhruba 300 lidí, trutnovských i z blízkého okolí a společně odevzdali do kasy na vánoční pobyt pro děti z vybraných dětských domovů neuvěřitelnou částku – 52 225,- Kč. Ten se uskuteční na Klučance ve dnech 20. 12. – 3. 1.; můžete se tedy přijet podívat, kam a na co směřovaly peníze od vás, návštěvníků festivalu.
Jediné, co trochu kalí naši radost z toho, že i přes změnu místa dopadl letošní Webrovkafest takto fantasticky je, že tento svět opustili dlouhodobí kuchaři IZP, Majka a Milan Schytilovi. Milan koncem srpna a Majka den před akcí. Navždy však zůstanou v našich srdcích a vzpomínkách.

Závěrem nezbývá než poděkování všem, kdož se jakkoli zapojili do organizace této charitativní akce, kdo jakkoli pomohli ať materiálně, finančně či nasazením vlastních sil, autobusovým dopravcům, jednotlivým účinkujícím a kapelám a všem kteří přišli festival podpořit svou účastí. Vy jste ti, bez kterých by nebyl Webrovkafest Webrovkafestem.
A co 15. ročník? Po dlouhých úvahách jsme prozatím opustili myšlenku open airu, neboť ani objekt Klučanky ani naše organizační možnosti nejsou ještě na takovýto formát připraveny. Proběhne tedy opět uvnitř, ve dnech 18. – 19. listopadu 2016 jako dvoudenní akce, na které zahrají jednak kapely a soubory, které se již v minulosti Webrovkafestu zúčastnili, ale též několik z těch, kteří se představí poprvé. Rádi bychom přivezli nějakého kvalitního zahraničního hosta a v noci z pátka na sobotu by měla akci oživit taneční scéna. Dětskou scénu bychom rádi povýšili na scénu divadelní, představilo by se tak více souborů. Držte nám prosím palce, neboť naše představa o příštím programu zdvoj až ztrojnásobí letošní rozpočet. Věříme však, že se nám podaří sehnat dostatek prostředků, abychom mohli posunout strukturu Webrovkafestu na Klučance o další level výš. Na tomto odkazu: http://www.webrovkafest.com/program/ můžete průběžně sledovat potvrzené kapely a další účinkující.

Zachovejte nám i nadále přízeň a za děti bez rodičů ještě jednou vřelé díky!

Letošní rozpočet podpořili:
Město Teplice nad Metují, Město Trutnov, Obec Chvaleč, DTP Grafika PeKut, Monster of Metal and Hardcore festival, Čípel Electronics, UFFO Trutnov, Bioplaneta, Trutnovinky, Lom Babí a. s., Radiodiagnostika s. r. o. – Miroslav Votoček RA, Restaurace Na Vidličce Trutnov, Požární ochrana a BOZP – Ing. Zdeněk Semerád , Osobní doprava Roman Koula, Business for Breakfast (kluby Tu, Na, HK), Autosklo Dušek s. r. o., Continental Adršpach, Pepa Lábus, Kafe Partner, ZD Ostaš, B.D.H. Kovo s. r. o., Komap s. r. o., Gábin Palka st., Divadlo Vratislava Barvy, Camp Dolce, Force Trade s. r. o., Elektromontáže Miroslav Nosek, Autoskla – fólie Michal Binek, Verpet s. r. o., Pivovar Krakonoš, Vladimír Lamka, Eva Binková, Aleš Kotek, Kamenictví Beneš, Autosklo servis Šorm, MaFeP s. r. o., TES-98 Martin Zeman, Pivnice KOTVA Trutnov, Granit Lipnice s. r. o., MEBYS Trutnov, Jan Kühnl, Reality IQ, Lutoma s. r. o.

14. ročník Charitativního festivalu na podporu dětí z dětských domovů 14. listopadu

věnováno básníkům a památce Ladislava Kantora

Minimální příspěvek: 150,- Kč

Moderuje: Tomáš Grohregin

Dětská scéna:

14:15 – 14:30 – Zahájení

14:30 – 15:30 – KaRaJaPeJi a Ba – divadlo

16:00 – 19:00 – dětský koutek se zábavným programem pro malé i větší – teta Mia

19:00 – 20:00 – vystoupení kouzelníka Erika Forrcusse

 

Hlavní scéna:

16:00 – 16:45 – The Art of Inside Out

17:15 – 18:00 – Poslední Lež

18:30 – 19:15 – Pepa Lábus a spol.

19:45 – 20:45 – Zuby Nehty

21:15 – 22:15 – Už jsme doma

22:15 – 23:15 – F.P.B

23:45 – 00:30 – New Sound Orchestra

01:00 – 02:00 – Electrum Magicum

 

Sklepní scéna:

16:45 – 17:15 a 18:00 – 18:30 – Jana Šteflíčková

19:15 – 19:45 a 20:45 – 21:15 – Koonda Holaa

23:15 – 23:45 a 00:30 – 01:00 – Bahňous

02:00 – … – jam session

 

Pro případné zájemce budou k dispozici šablony a barvy k potisku trik a mikin logem festivalu. Počet triček k zakoupení bude omezen, vy si však budete moci za malý finanční příspěvek potisknout i vlastní oblečení.
Vstup bez psů!
Objekt Klučanky je nekuřácký, kouření bude umožněno pouze v restauraci a ve stanu na terase.
Opět budeme mít bioplastové pivní kelímky od firmy Bioplaneta!

14. ročník podpořili:
Město Teplice nad Metují, Město Trutnov, Obec Chvaleč, DTP Grafika PeKut, Monster of Metal and Hardcore festival, Čípel Electronics, UFFO Trutnov, Bioplaneta, Trutnovinky, Lom Babí a. s., Radiodiagnostika s. r. o. – Miroslav Votoček RA, Restaurace Na Vidličce Trutnov, Požární ochrana a BOZP – Ing. Zdeněk Semerád , Osobní doprava Roman Koula, Business for Breakfast (kluby Tu, Na, HK), Autosklo Dušek s. r. o., Continental Adršpach, Pepa Lábus, Kafe Partner, ZD Ostaš, B.D.H. Kovo s. r. o., Komap s. r. o., Gábin Palka st., Divadlo Vratislava Barvy, Camp Dolce, Force Trade s. r. o., Elektromontáže Miroslav Nosek, Autoskla – fólie Michal Binek, Verpet s. r. o., Pivovar Krakonoš, Vladimír Lamka, Eva Binková, Aleš Kotek, Kamenictví Beneš, Autosklo servis Šorm, MaFeP s. r. o., TES-98 Martin Zeman, Pivnice KOTVA Trutnov, Granit Lipnice s. r. o., MEBYS Trutnov, Jan Kühnl, Reality IQ, Lutoma s. r. o.

 

Oficiální plakát Webrovkafest Na Klučance 2015

Webrovkafest Na Klučance 2015

 

 

Medajlony:

Ladislav KantorLadislav Kantor

(25. 11 1945 – 26. 7. 2015)
Když jsme na jaře určili věnování letošního ročníku básníkům, měli jsme na mysli i Ladislava Kantora. Bohužel v červenci obletěla český hudební svět smutná zpráva, že Ladislav Kantor opustil tento svět, a proto jsme své věnování rozšířili a věnujeme ho též památce tohoto významného člověka.
Ladislav Kantor byl český zpěvák, hudební dramaturg a organizátor, hudební publicista, hudební režisér a scenárista, textař, pedagog a dlouholetý člen skupiny C&K Vocal, v níž spolu s Jiřím Cerhou vytvořili autorskou dvojici na pomezí geniality. Kantor patřil ke generaci, kterou „vychovala“ divadla malých forem 60. let, v nichž se snoubila populární hudba s poezií. V mnohém ho lze označit za nejnadanějšího následovníka Jiřího Suchého. Následovníka, který dále rozvinul poetiku divadla Semafor a jí inspirován vytvořil vlastní originální styl, který se opíral o experimentální proudy rockové hudby 70. let. V krátkém rozestupu dvou týdnů zemřela už druhá osobnost spjatá s okruhem vokální kapely C&K Vocal. Zatímco Ota Petřina (zemřel 11. července) se na její tvorbě podílel jaksi v pozadí jako šéf doprovodné skupiny a skladatel některých písní, Kantor byl spolu se zpěvákem a kapelníkem Jiřím Cerhou poznávací značkou tohoto rockového sboru.
Cerha s Kantorem založili C&K Vocal v roce 1969, zpočátku jako víceméně folkové sdružení. Přes angažmá v Semaforu, kde se C&K Vocal podílel v první půli 70. let na legendárním představení Kytice, postupně jeho repertoár přitvrdil a soubor se stal součástí české rockové scény. Ladislav Kantor v něm měl nejen úlohu téměř výhradního textaře, ale byl i jakýmsi ideovým vůdčím duchem. V souboru plném velkých hlasů (připomeňme zde jeho manželku Helenu Arnetovou a Luboše Pospíšila) a jímž prošly krátkodobě Petra Janů či Jana Koubková, byl Kantorův zpěv spíše civilní a s ostatními příjemně kontrastoval. Kromě vlastních textů zhudebňoval poezii Jacquesa Préverta, Francoise Villona, Františka Halase a dalších. Skvěle si rozuměl se světem písní polského solitéra a rockového šansoniéra Marka Grechuty. Řadu jeho písní Kantor přebásnil do češtiny a s C&K Vocalem interpretoval, čímž Grechutovi zajistil ve své generaci u Čechů nebývalou popularitu. Mimo C&K Vocal sice Kantorova tvorba nebyla příliš bohatá, o to však výraznější a kvalitnější. Společně s Otou Petřinou pomohli Luboši Pospíšilovi v nástupu na sólovou dráhu prostřednictvím alba Tenhle vítr jsem měl rád. Ve stejném autorském tandemu Petřina–Kantor vznikla i ozdoba diskografie Václava Neckáře, první část trilogie Příběhy, písně a balady.
Mimořádný vliv měl Ladislav Kantor na hudební kariéru Michala Prokopa. Ladislav Kantor se však nedržel jen své generace. Produkoval první oficiální nahrávky takových kapel, jako byli Psí vojáci nebo Už jsme doma, s nimiž pracoval ve druhé půlce osmdesátých let na jejich EP v pantonské edici Rock Debut. „Znal jsem se s Láďou už od doby, kdy na konzervatoři, kam jsem chodil na obor tvorby textu, vystřídal jako můj učitel autora Holek z naší školky Pavla Žáka. Říkali jsme si tehdy, že je lepší, když nás učí Kantor než Žák. Pak jsme se docela blízce spřátelili, často jsem ho navštěvoval, byl mezi námi ten nejlepší možný vztah. Vím, že spoustu lidí štval, ale já patřil vždycky do druhého tábora. Obdivoval jsem ho.“ vzpomíná lídr Už jsme doma Miroslav Wanek.
Byl také prvním ředitelem sekretariátu a protokolu prezidentské kanceláře (resp. kancléře) a poradcem v úřadu prezidenta Československa Václava Havla po sametové revoluci (1990–1992). Jako pedagog vyučoval tvorbu písňových textů na konzervatoři a na Vyšší odborné škole Jaroslava Ježka (1988–2001). V letech 1993 až 1995 působil ve funkci generálního ředitele České filharmonie, v letech 1998 až 2001 působil jako hlavní dramaturg akce Praha – Evropské město kultury 2000.
V. L., Wikipedie, Ondřej Bezr

Na začátek

KaRaJaPeJi a BaKaRaJaPeJi a Ba

Webrovkafest by nebyl Webrovkafestem, kdyby ho nezahajovalo divadelní představení ženského ochotnického spolku KaRaJaPeJi a Ba. Spolek, který na tomto festivalu každoročně v jediném vystoupení předvádí premiéru a derniéru nové hry, se letos potýkal s nejedním dramaturgickým problémem. Členky souboru, z nichž většina se za léta společného vystupování již zařadila mezi zasloužilé matky, se dlouho nemohly dohodnout na termínu schůzky, na které by vybraly hru pro letošní rok. Zdálo se, že k té schůzce snad vůbec nedojde a festival bude ochuzen o jejich skvělé herecké výkony. Vše ale nakonec dopadlo dobře, herečky se sešly a velmi mile nás překvapily. Po loňské autorské hře, kterou pro ně napsal učitel trutnovského gymnázia Luděk Hašek a která byla trochu vážnějšího ražení (jmenovala se Ženská republika), se dalo očekávat, že tentokrát přijde na řadu zase nějaká ta pohádka. Soubor letos získal pro festivalové vystoupení samostatnou, dětskou scénu a přichází s celým cyklem exotických pohádek!
Čekají vás tedy:
Červený mech (eskymácká pohádka)
Přinesl kojot oheň sám? (indiánská pohádka)
Chytrá včelka (jakutská pohádka)
Trest za ješitnost (mongolská pohádka)
Vodopád Nengo (japonská pohádka)
A jako bonus na závěr Perníková chaloupka! V české verzi, dětem však přístupná!
Pojďte tedy, společně s námi, vašimi dítky a divadelním spolkem KaRaJaPeJi a Ba, procestovat pohádkový svět a užít si další jedinečné představení. Stojí to vždy za to!
Jitka Gábrtová
Radka Petráková
Katka Rozová
Katka Ježková
Petra Šormová
Jarmila Štěpánková
Sunshine
Petra Jaklová
PavlínaMayerová
Eva Šormová
a děti…

Na začátek

Dětský koutek Teta MiaDětský koutek Teta Mia

Ti z vás, kteří vezmou s sebou na festival děti a chtějí si užít i trochu té muziky a festivalové atmosféry, budou jistě potěšeni, že se po skončení divadelního představení bude otevřen dětský koutek, v němž bude mít teta Mia připravený zábavný program plný her, hraček a tvoření a až do osmé hodiny večerní se bude bezplatně vašim miláčkům věnovat. Teta Mia je profesionálka, ale nebojte se, v Trutnově v Palackého ulici svůj dětský koutek úspěšně provozuje už téměř rok. Pořádá v něm řadu různých kurzů, workshopů a zábavných programů. Pro náš festival svůj koutek přesune na Klučanku. Snažíme se zvýšit komfort pro naše milé návštěvníky a věříme, že tuto možnost s radostí využijete. Do budoucna chystá teta Mia rozjet koncepci mobilních dětských koutků, a je tedy možné, že ji budete potkávat i na jiných akcích. Webrovkafest na Klučance si tak skutečně mohou užít všechny generace. Zábavný program koutku Teta Mia vyvrcholí kolem sedmé hodiny večerní hodinovým kouzelnickým vystoupením.
http://tetamia.webnode.cz/
Na začátek

Magic Erik Forrkuss

(nepřijel)
Vrcholem programu dětské scény, jak již bylo výše zmíněno, bude dozajista kouzelnická show. Proslulý Magic Erik Forrkuss, kouzelník a iluzionista, se tomuto umění věnuje již víc než pětadvacet let. V roce 2000 pak byl zaregistrován do Českého magického svazu, organizace, která sdružuje české a moravské kouzelníky. Ve svých vystoupeních, kterých míval svého času až 70 ročně, používá všeobecnou magii včetně iluzí, ale i mluvené slovo. Umí děti aktivně vtáhnout do programu, a připravit jim tak nezapomenutelné zážitky. Vrcholem jeho představení bývá ukázka levitace, někdy „řezání“ lidí, a jednou se dokonce nechal během představení i pohltit ohněm! Celkově mají však jeho vystoupení humorný charakter a děti pokaždé náramně pobaví. Možná proto je Magic Erik Forrkuss (vlastním jménem Dušan Šťásek) často označován jako nejlepší kouzelník pro děti a mládež v České republice. Před lety získal na největší kouzelnické show Skleněný magik ocenění Malý skleněný magik. Pravidelně vystupoval pro děti, které jezdily na pobyty na Webrovku, jednou už však kouzlil i na Klučance.
Tento eskamotér, který dříve vystupoval společně s vlastním fakírem (k čemuž se hodlá v brzké době zase vrátit), rozhodně rozzáří oči vašich dítek! Z jeho programu budou, alespoň ta mírně odrostlá, odcházet po svých a nadšena. Webrovkafest je pro všechny, tedy i pro ty nejmenší.
Na začátek

Tomáš GrohreginTomáš Grohregin

Protože si každoročně dáváme velmi záležet na výběru moderátorů, připravili jsme na letošek opět lahůdku. Celým programem na obou scénách vás bude provázet Tomáš Grohregin, řečený Gagarin. Ten se jako moderátor, dramaturg a hudebník dostal do povědomí několika málo lidí v roce 2009, kdy začal pro pořad České televize “Dobré ráno“, uvádět netradičním způsobem rubriku předpovědi počasí. Pozornost širšího obecenstva pak získal díky moderátorské a herecké spolupráci na dalších projektech nejen České televize, jako byl třeba „Muzika Moravskoslezská”, spoluprací s televizí Fajnrock TV (Heavy Kecal Show), hlavně však humoristickým magazínem Čt “Pečený sněhulák”.
Se zmiňovanou úzkou skupinkou lidí a dalšími svobodně myslícími dušemi se pravidelně setkává na různých kulturních akcích, hudebních a jiných festivalech, křtech, firemních večírcích, televizních přenosech a charitativních akcích, kterými je jako moderátor, nebo lépe řečeno, konferenciér, provází. Jsme si jisti, že se tento Ostravák, původem z východního Slovenska, žijící v Praze, se silnými vazbami na Krkonoše, postará o zábavu a že modering v jeho podání bude spíše show než klasické uvádění kulturních akcí. Máte se tedy nač těšit!

Na začátek

The Art of Inside OutThe Art of Inside Out

Hudební přehlídku 14. ročníku Webrovkafestu odstartuje trutnovská kapela The Art of Inside Out, kterou založili hudebníci James Hook a Martin Lee Golas, bývalí členové kapely Strange People (později Strange? – Webrovkafest 2010). Vznik souboru je možno datovat rokem 2007, kdy Martin Lee Golas odešel ze Strange? a po roce psychadelického experimentování s aranžemi a zvuky přibrali s J. Hookem ještě zpěvačku Yotru (také ex Strange People). Kapela se ve své, výhradně autorské, dílně orientuje na elektronický a experimentální rock. Její členové si řekli, že dříve než se představí publiku na koncertech, osloví posluchače prostřednictvím CD. Po třech letech nahrávání, mixování, alkoholových dýchánků a hudebních koláží pak spatřilo světlo světa album One Czech Hardworker, obsahující dvanáct skladeb, vytvořených ve vlastním studiu a za využití nepřeberných možností současné hudební techniky. A to hlavně z hlediska nástrojových aranží. V jednotlivých skladbách, instrumentálních i zpívaných, vsadili na vlastní invenční a improvizační schopnosti, které postupně precizně pilovali a mixovali do konečné podoby.
Kapela neměla z počátku ambice vystupovat živě, ale bylo jí to několikrát doporučeno fanoušky. Proto se v roce 2012 se rozrostla o bubeníka Martina Steel-Maca a po dalších dvou letech nahradila stávající zpěvačku Yotru (ze zdravotních důvodů nemohla dále zpívat), Marcella Carolina Max se kterou kapela nacvičuje stávající i nový repertoár. Později ještě sestavu obohatil vynikající perkusista Martin Werner. A začalo se koncertovat, dvakrát na Trutnovském hudebním létě a v Academy clubu Hradec Králové. My jsme se Taoio snažili dostat do programu už na Webrovkafest 2013, ale z důvodu pracovního vytížení to tehdy nakonec nebylo možné.
V současné době se kapela věnuje zkoušení, dokončují se aranže skladeb z alba Princessof Mars (vyšlo 2012) a probíhá příprava na třetí album, které pod názvem Look at Youself přivedou na svět v průběhu roku 2015 nebo na začátku roku 2016. The Art of Inside Out jsou tedy prvním, elektronikou silně ovlivněným tělesem, kterému bude v dramaturgii 14. ročníku Webrovkafestu dán nemalý prostor. Oproti dravým alternativním kapelám, jež budou následovat, naladí muzikanti Taoio návštěvníky klidnou, po duši hladící atmosférou.
Martin Lee Golas – Keyboards, Programmingsamplers, arrangement…
Zdenee James Hook – Guitars , Basses, Programmingsamplers, synthesizers, Drums…
Martin Steel Mack – Drums
Marcella Carolina Maixner – Leadvocals,guitar, bass guitar
Martin Werner – percussions
http://bandzone.cz/theartofinsideout
Na začátek

Poslední LežPoslední Lež

Po roční pauze se vrací a jako druhá vystoupí, dnes již královédvorská, kapela Poslední Lež. Její vůdčí osobností je talentovaná zpěvačka a skladatelka Kateřina Frimlová, která jako leader nahradila na jaře roku 2013 posledního ze zakládajících členů, Vojtěcha Ojtu Lábuse. Na post kytaristy pak angažovala Pavla Skalického a styl kapely se začal ubírat směrem alternativního rocku. Dominantou vedle výrazného hlasového projevu šéfky souboru je stále podmanivý zvuk akordeonu v podání Jana O´wara Novotného, který je nyní služebně nejstarším členem kapely a který stál, spolu s tehdejšími členy PL, v roce 2002 u zrodu Webrovkafestu, jehož organizačního týmu je stále aktivním pomocníkem.
Poslední Lež poslední dobou příliš nekoncertuje, ale vidět jste ji mohli třeba na letošním Trutnovském hudebním létě, věnuje se spíše tvorbě nového repertoáru a hledání nové hudební cesty, která by ji zase o kus posunula kupředu. Třeba tím impulsem k novému rozjezdu bude právě tento koncert. Nic by nám neudělalo větší radost, proto pojďme společně tuto kapelu podpořit a dát ji najevo, že s ní fanoušci stále počítají a že každá krize se dá překonat. Vždyť je jen o pár měsíců starší než samotný festival a vždy bude jeho pevnou součástí. Za čtrnáct let své existence vydala pouze dvě alba – CD SuricataSuricatta (2005) a CD + DVD VivereElementa (2013) a byli bychom velice rádi, kdybychom se třeba příští rok dočkali třetího titulu.
Těšit se tedy můžeme na písně starší, ale i nové. Jistě zazní hity jako Benzina bar či Surikati, které už pravidelní návštěvníci festivalu znají téměř nazpaměť.
Káťa Frimlová – zpěv, kytara
Jan „Owar“ Novotný – tahací harmonika, zpěv
Pavel Skalický – kytara, zpěv
Matyáš Kuhn – baskytara
Martin Fejk– bicí
http://www.poslednilez.com
http://bandzone.cz/poslednilez

Na začátek

Pepa Lábus a spol.Pepa Lábus a spol.

Psát upoutávky na vystoupení Pepy Lábuse a spol. je každoročně skutečnou perlou. Tato skupina totiž nevynechala jediný ročník a napsáno už o ní bylo úplně všechno. Každé září si tak lámeme hlavu nad tím, co o Pepovi a jeho přátelích napsat (SPOL – sdružení přátel okolo Lábuse). Jelikož se však Webrovkafest přestěhoval do Dědova a lze tedy očekávat příliv nových, místních návštěvníků, kteří třeba nějakým záhadným způsobem o Pepovi (mimo jiné moderátorovi zpráv na rádiu Beat) nikdy neslyšeli, pojďme stručně jeho muzikantskou kariéru zrekapitulovat.
Pepa Lábus vystupuje od roku 1984, zpočátku zejména po klubech a festivalech, věnovaných folku a příbuzným žánrům. Občas si jej zvali jako hosta do svých pořadů Kantoři, občas Pavel Dobeš. V roce 1988 narukoval. Z vojny se vrátil do zcela nové společenské situace, která na pár let přerušila jeho koncertování. Vznikaly však další písně a následoval návrat na pódia. Na konci roku 1996 vyšlo ve vydavatelství Lenkow Records Pepovo debutové album „Morana“. Od dubna 1997 pak s Pepou vystupoval houslista Slávek Forman, který začínal s Pepou Nosem, hrál také s Jakubem Nohou a řadou dalších. Na jaře 1998 se k nim připojil baskytarista Tomáš Nýdrle, který již před tím účinkoval jako host na Pepově debutu. V květnu 1999 vyšlo druhé album „Zrcadlo mistra Matyáše“ a kapelu bylo možné několikrát vidět v hudebních televizních pořadech, slyšet na mnoha rádiích a vídat na klubových i festivalových akcích. Od prosince 1999 s kapelou hrál perkusista Honza Jaroš, který po čase vyměnil perkuse za bicí. Sestavu dále rozšířil hráč na elektrickou kytaru, foukací harmoniky a brumle Jaromír Ticháček, který hostoval už na albu Zrcadlo mistra Matyáše. Zvuk kapely „houstnul“ a směřoval k originálně pojatému folk-rocku. V této sestavě kapela natočila jedenáct nových kousků. Kromě Pepových autorských písní nahráli i skladbu „Štěstí s Bídou“, kterou napsal Lubomír Nohavica. Tato deska vyšla pod názvem „Bezčasá a nehnutá“ na konci března 2002, tentokrát už u Indies Records. V červnu 2003 došlo ke změně na postu bubeníka, Honzu Jaroše vystřídal ostřílený rocker Michal Drašar. Začátkem roku 2004 odešel i houslista Slávek Forman, kterého záhy nahradil hráč na elektroakustickou niněru a galicijské dudy, Dan Olaf Kahuda. Kapela zase trochu přitvrdila a ještě více se posunula k folk rocku se severskými vlivy. V roce 2006 vyšlo u Indies Records další, v pořadí čtvrté album s názvem „Vzlétají ptáci“. Zanedlouho se ke skupině přidal vynikající rockový kytarista Miroslav Votoček a Dan Kahuda z důvodu zaneprázdněnosti odešel, čímž kapela opět zhutnila zvuk. Postu hráče na melodický nástroj se poté ujal houslista Petr Bařina, který také zpívá. Kapela tak začala používat vícehlasy. Zanedlouho ji opustil kytarista Jaromír Ticháček a skupina se stabilizovala v pětičlenné sestavě, hrající zvláštní druh písničkářského rocku s houslemi a akustickou kytarou. Zatím poslední album nazvané Délka vteřiny (opět Indies Records) bylo vydáno v roce 2012 a kapela k titulní písni natočila i videoklip. Nyní pracují na nových skladbách a některé z nich si budete mít možnost poslechnout.
Pepa Lábus – kytara, zpěv
Tomáš Nýdrle – baskytara
Michal Drašar – bicí
Míra Votoček st. – kytara
Petr Bařina – housle, zpěv
www.pepalabus.cz

Na začátek

Zuby NehtyZuby Nehty

Velikou radostí pro organizátory festivalu, ale jistě i pro mnohé návštěvníky, bude vystoupení dnes už legendární, téměř dámské kapely Zuby Nehty, která je považována za první dívčí bigbítovou kapelu v Československu.
Skupina existuje pod názvem Zuby nehty od roku 1987, její historie však začíná již v roce 1980 založením kytarového dua Plyn Pavly Fediukové (Slabá, Jonsson; kytara, baskytara, zpěv) a Hany Kubíčkové (Řepová; kytara, později bicí, zpěv). Zásadním pro další vývoj skupiny bylo setkání s Markou Horákovou (Míková; piano, baskytara, zpěv).
V roce 1983 byl skupině v rámci tažení proti „nové vlně se starým obsahem“ původní název zakázán, pokračovala tedy jako Dybbuk. Následujícího roku se ke skupině připojily dvě další hráčky, Kateřina Nejepsová (Jirčíková; flétna, sax, zpěv) a Eva Trnková (kytara, zpěv). V tomto složení odehrála skupina stovky koncertů, zúčastnila se řady festivalů a vydala první oficiální nahrávku – EP v pantonské edici Rock Debut, které bylo kritikou i posluchači přijato s nadšením.
V roce 1987 se Dybbuk rozchází a Marka Míková s Pavlou Slabou a Naďou Bilincovou zakládají Zuby nehty. Členy skupiny jsou kromě zakládající dámské trojice i muži, např. Tomáš Míka nebo Michal Lang. Vzniká nový repertoár, Zuby nehty se na Dybbuk navazovat nepokoušejí.
Při natáčení „vzpomínkového“ alba Dybbuku (iniciovaném a produkovaném Mírou Wankem ze spřátelených UJD) se původní členky skupiny znovu scházejí, a na propagačním turné k albu v roce 1991 už hrají i skladby Zubů nehtů. V té době se ke skupině přidává Alice Kalousková/Flesarová (dříve Už jsme doma, sax, zpěv). V tomto složení skupina vydává dvě alba (Utíkej – z nějž vychází stejnojmenný půlhodinový film pro ČT v režii Václava Kučery – a Král vysílá své vojsko) a zažívá hektické koncertní období: kromě četných domácích vystoupení hraje v Německu, Švýcarsku, Rakousku, Dánsku, Nizozemsku, Slovinsku atd. Roku 1997 vychází „dětské“ album Dítkám (na bicí tu hraje Marvin) obsahující jak předělané skladby z období Dybbuku, tak zbrusu nové písničky.
O dva roky později vychází album Loď odplouvá (bicí Jana Modráčková, kytara Jaroslav Svoboda, baskytara Martin Černý) a po turné k němu ukončuje skupina činnost. V roce 2003 vychází průřezové album Best of… & Rarity, na němž jsou i ukázky divadelní hudby z dílny ZN a několik zcela nových Pavliných a Marčiných písní.
Protože poptávka po vystoupeních kapely neustává, vracejí se ZN kolem roku 2005 zpět na pódia. V současnosti hrají v klubech a na nejrůznějších festivalech v ČR, příležitostně i v zahraničí (USA, Nizozemsko, Izrael). Těšte se tedy na staré pecky jako Vodopády, Bílí ptáci, soubor písní Paní, ale i na ty novější, protože Zuby Nehty hrají průřez celou svou tvorbou. Zuby nehty jsou prostě klasika a Všechny cesty vedou ven!
Hana Řepová – bicí, zpěv
Marka Míková – klávesy, zpěv
Kateřina Jirčíková – saxofon, flétna, zpěv
Alice Flesarová – saxofon, zpěv
Jan Maxa j.h.– baskytara
http://www.noise.cz/zubynehty/

Na začátek

Už jsme domaUž jsme doma

Vůbec první známou kapelou, která kdy na Webrovkafestu vystoupila, byla skupina Už jsme doma. Stalo se tak před sedmi lety v roce 2008 a koncert to byl vskutku vyjímečný. Jelikož je sedmička magické číslo, rozhodli jsme se je pozvat letos znovu. Navíc je rok 2015 pro skupinu Už jsme doma jubilejní. Tato světoznámá kapela totiž letos slaví své třicáté narozeniny a celý rok se tedy nese v oslavném duchu. Na jaře absolvovala další evropské turné, připravuje desku Tři křížky, na které budou v nových aranžích nahrány skladby z průběhu celé jejich hudební dráhy a které svým hlasováním vybrali sami fanoušci. Protože se Webrovkafest na Klučance koná dva měsíce po křtu tohoto alba (23. září, pražské divadlo Archa), je téměř jisté, že si Tři křížky budete moci na festivalu zakoupit. Letošní ročník je věnován básníkům, a tedy i kapelníkovi UJD a autorovi všech textů, Mírovi Wankovi. Ten dozajista básníkem je, a to vskutku vynikajícím. Vždyť texty Už jsme doma nejsou nic jiného, než nádherné básně, které jsou sice často o ne příliš pozitivních věcech, ale vždy je v nich ukryta naděje, že lze věci změnit k lepšímu. V kombinaci s nespoutanou, místy až punkovou muzikou pak vytvářejí uchvacující kontrast, který vás nenechá jen tak stát. Už jsme doma do vás vychrlí neskutečný příval energie a rozhýbou vaše těla do zběsilých tanečních kreací.
Už jsme doma je rozhodně ve světě nejznámější českou kapelou! Během své dosavadní existence navštívili více než 30 zemí. Od Ameriky, Japonska, Mexika, Ruska až po Austrálii, Tasmánii a Nový Zéland. Pravidelně koncertují po celé Evropě. V zahraničí odehráli celkově přes 1000 koncertů.
Pokud jde o stylovou charakteristiku, je velmi obtížné je zařadit, jak v České republice tak v zahraničí není téměř nic podobného k nalezení. Sami o sobě říkají, že hrají něco mezi Sex Pistols a The Residents… Zkrátka, tak trochu jiný „punk“.
Velmi kladné kritiky jak na koncerty, tak na veškeré své nahrávky získávají po celém světě, od Tokia přes Moskvu a Evropu až po San Francisco. Proto je také mají nezávislé distribuční sítě z celého světa ve svých katalozích. UJD se účastnili a účastní řady významných festivalů, kde přitahují často pozornost prestižních periodik, jako tomu bylo např. v Austinu, TX na festivalu SxSW u časopisu Rolling Stone.
UJD často podnikají exkurze do dalších oblastí umění. Pravidelně spolupracují např. s Aurelem Klimtem na hudbě k jeho animovaným filmům a k divadlu. Za pohádku O kouzelném zvonu (1998), ke které dělali UJD muziku a kde své hlasy zapůjčili i někteří členové C&K Vocalu, získal Klimt následná ocenění – Kristián 98, Cena Hermíny Týrlové – Zlín 99, Cena dětské poroty – Annecy 99 (Francie), 1.místo – Tel Aviv 2000 (Izrael), Bronzový lev – Taipei 2000 (Taiwan), NickledeonAward – New York Children´s festival 2001. Mimochodem, C&K Vocal hostoval na dvou deskách UJD (Nemilovaný svět a Uši). Za hudbu k filmu Fimfárum Jana Wericha byl Miroslav Wanek nominován na Českého lva. Kapela natočila v září 2009 druhou sérii hudby k loutkovému večerníčku Krysáci. Obě série již byly odvysílány v ČT, přičemž ta první získala televizní cenu Elsa za nejlepší animovaný pořad. Pod názvem Pět ran do čepice – společně s divadelní společností Buchty a loutky – hrají divadelní dětské představení s písněmi z Krysáků.
Už jsme doma vydali zatím sedm řadových alb, jednu kompilaci, dva živé koncerty a soundtrack k filmu o svém dvorním malíři Martinu Velíškovi s názvem Jaro, peklo, podzim, zima. Vydávají i v zahraničí a jako jedna z mála kapel nikdy neopustila staré dobré vinylové desky, na kterých jejich alba, krom klasických CD, stále vycházejí.
Skupina patřila a dodnes patří k tomu nejzajímavějšímu, co lze na naší alternativní rockové scéně vidět, a to i přesto, že svojí experimentální hudbou mohou jen těžko oslovit širší publikum.
Slibujeme vám, že tento a následující koncert budou největší jízdou celého festivalu.
Za to ručíme!
Miroslav Wanek – kytara, zpěv
Pepa Červinka – baskytara, zpěv
Jaroslav Noga – bicí
Adam Tomášek – Trumpeta, zpěv
www.uzjsmedoma.cz

Na začátek

F.P.B.F.P.B.

(Fourth Prize Band nebo také Čtvrtá cenová skupina, 1980 1987)
Často nám byla vytýkána absence punkových kapel. Důvod, proč jsme zástupce tohoto žánru nezvali byl však spíše technického charakteru. Objekt Webrovky nebyl na takové divoké mejdany stavěný, avšak s ohledem na nové prostorové možnosti jsme tyto výtky vyslyšeli a pozvali skutečnou punkovou legendu. UJD už více než pět let vystupují, spolu s Romkem Hanzlíkem, s projektem UJD hrají F.P.B. a tak bylo nanejvýš lákavé do programu 14. ročníku spolu s koncertem Už jsme doma zařadit také tento projekt, a tím punkuchtivým návštěvníkům vynahradit dlouholeté strádání. Pogo tedy letos bude, ale nyní trochu historie.
Hlavní postavou této nejslavnější teplické punkové skupiny byl baskytarista a zpěvák Miroslav Wanek, hrající na konci 70. let se skupinou Elektron. Koncem roku 1979 však několik náhod rozhodlo, že se jeho hudební cesta bude ubírat jiným směrem. Navštívil 9. Pražské jazzové dny, kde byl přítomen vystoupení několika mladých skupin (Energie G, Psí vojáci, Zikkurat) a těsně poté při jednom bytovém sezení vyslechl první album Damned, které ho dostalo do kolen. Tyto skutečnosti plus nově vzniklé přátelství s Petrem Růžičkou hodně ovlivnily jeho rozhodnutí založit svůj soubor, který by reflektoval posun v jejich hudebním názoru. A tak společně založili v prosinci roku 1980 kapelu F.P.B. Zpočátku ji tvořili jen sami dva, ale to je poněkud málo, proto začali shánět další šílence, kteří by se jejich netradičního projektu zúčastnili. Úplně první sestava byla jakýmsi kompromisem. Wanek (tehdy ještě hráč na kytaru) si moc přál hrát s bubeníkem Milanem Novým a tak přizval ke spolupráci celou jeho formaci Mikron, ve které tehdy Nový působil.
Post baskytaristy pak obsadil Petr Kuranda. První koncert se uskutečnil v únoru 1981. Záhy všichni kromě Nového odešli, a tak se obsazení v roce 1981 proměnilo nejen personálně ale i nástrojově. Byl osloven Wankův spolužák ze školy, kytarista Romek Hanzlík, a tuto sestavu pak samotní členové souboru označují jako hlavní a základní.
Kapela začala více koncertovat, nejprve pod názvem Čtvrtá cenová skupina, později Fourth Prize Band a nakonec se název ustálil na zkratce F.P.B. Také její repertoár se formoval postupně, vždyť v tomto prvním období existovalo vlastních skladeb jen minimum, většinou se smažily převzaté věci od Damned, Clash, Killing Joke, Pere Ubu, navíc ještě mnohdy zpívané v angličtině. Po roce hraní odešel Hanzlík na vojnu a skupina asi půl roku působila jen ve dvojici.
Poté se k Wanekovi a Novému připojili baskytarista Pavel Keřka, kytarista Ivo Dolanský (bratr Jindřicha Dolanského z pozdějších UJD) a v kapele zakotvila Ilma Maršíčková. V roce 1983 po odchodu I. Maršíčkové se souborem zpívala Marie Červinková a na kytaru hrál a zpívat Ota Chlupsa. O tomto období vystupování v pěti(šesti)členné sestavě Wanek hovoří jako o rozhodujícím „pro nalezení vlastní tváře“. Když se Hanzlík vrátil z vojny, nalezl už hotovou kapelu s kompletním repertoárem, který se po odchodu Keřky, I. Dolanského, Červinkové a Chlupsy už příliš nerozšířil.
I když jsou dodnes F.P.B. pokládáni jednoznačně za punkovou kapelu, vlivů na jejich tvorbu bylo daleko víc. Wanek se netajil obdivem k americkému undergroundu, reprezentovanému Residents, Pere Ubu či Devo, k hnutí Rock In Opposition, jeho oblíbenci byly i pražské bandy Extempore a Zikkurat. Je tedy přirozené, že některé coververze písní souborů tohoto typu se s českými texty objevily i v repertoáru F.P.B.
Hlavní devizou skupiny byly vlastní skladby se sociálně kritickými texty. Rvavá hudba je vcelku přesný popis toho, co skupina produkovala. Ve tříčlenném obsazení musíte být hodně dobří a vynalézaví, abyste něco dokázali. Nesmí chybět energie, drive a divoké až agresivní koncertní vystupování. Toho všeho se F.P.B. dostávalo v míře vrchovaté a když k tomu připočteme celkem slušnou instrumentální dovednost, je logické, že se o koncertech této skupiny dodnes hovoří s úctou a nadšením.
Kapela si samozřejmě odbyla i tahanice s různými kulturními inspektory a potentáty, příslušníky státní moci. Pokus o získání přehrávek neskončil jenom jejím zákazem koncertování v severočeském kraji, ale dokonce vyvolal celkem agresivní výpad i ze strany muzikantské „konkurence“. Hudebníci některých lokálních souborů z vlastní iniciativy sepsali petici jak proti F.P.B., tak proti celému punk rocku, požadující této antikultuře zakroutit krkem. Skvělé časy! Papíry k hraní pak skupina získala až v Praze.
Z hlediska proslulosti skupiny je asi nejdůležitějším rokem pětaosmdesátý. Tehdy teplické trio vyjelo ilegálně na známý festival do polského Jaroscina, kde mu aplaudovalo přes osm tisíc diváků. V té době na filmový pás zaznamenané vystoupení F.P.B. na Opatově se stalo jediným opravdu punkovým momentem legendárního dokumentu o českém rocku „Hudba 85“. Petr Růžička si pak na falešné papíry a razítko SSM pronajal loď a zařídil tak slavnou akci „Hudební parník Vltava“, na kterou se sjeli punkeři z celých Čech. Zlatým bodem sezóny pak byl punkový minifestival ve Staré Lysé, zakončený příjezdem složek VB, po kterém F.P.B. o papíry k hraní definitivně přišli.
Tehdy se ale už začínají projevovat Wankovy snahy posunout se hudebně zase dál. Očarovala ho souhra dechových nástrojů a tak si párkrát zajamoval s další teplickou kapelou Už jsme doma a tyto jamy posléze podpořily Wankovo rozhodnutí přesunout své nápady a aktivity právě do tohoto, zatím začínajícího souboru. S F.P.B. ještě odehrál koncert na prvním Rockfestu 1986 v Praze, ale pak definitivně odchází. Společně s ním k UJD přestoupil také Romek Hanzlík, a tak musel teplický „Malcolm“ Růžička doplnit soubor minimálně o dva hudebníky. Tak do F.P.B. přišli k bubeníkovi Novému, šestnáctiletí „ostrostřelci“ Radovan Uhlíř (bg, voc) a Kamil Krůta (g), díky nimž se sound kapely opět vrátil k rychlejšímu ale primitivnějšímu soundu. V této době lze hovořit o F.P.B. jako o vyloženě punkové skupině. O této sestavě se už mluví jako o „Nových F.P.B.“, protože ve skutečnosti to byly dvě naprosto různé kapely. To už je ale jiný příběh. My se vracíme k základu. Punk not Dead!
(zdroj: Bigbít)
Miroslav Wanek – kytara, zpěv
Romek Hanzlík – kytara, zpěv
Pepa Červinka – baskytara, zpěv
Jaroslav Noga – bicí
Adam Tomášek – trumpeta, zpěv
http://bandzone.cz/fpb

Na začátek

New Sound OrchestraNew Sound Orchestra

Po skutečné smršti energie vyvolané punkovým nářezem přijde jistě vhod zklidnění v podobě královéhradecké kapely New Sound Orchestra, která svým inovativním přístupem k propojování zdánlivě neslučitelných žánrů přináší vítané osvěžení tuzemské scény. Tento různorodý sextet, tvořený jedněmi z nejzkušenějších mladých umělců ve východočeském regionu, ve své tvorbě mísí klasickou hudbu, melodický drum and bass, liquid, funky a mnoho dalších vlivů.
Přes ohromné rozpětí zakomponovaných stylů jsou New Sound Orchestra zvukově naprosto soudržní a přesvědčiví, a to především díky důmyslným aranžím jednotlivých nástrojů a do detailů propracovaným strukturám skladeb. Jejich produkce si zároveň uchovává jedinečnou atmosféru, kterou tvoří souhra na striktně analogových gramofonech míchaných vinylů, elektrické kytary, saxofonu a zpěvačky. Aby byl posluchačův smyslový zážitek co nejúplnější, dokresluje náladu svými vizuálními kreacemi též VJ.
New Sound Orchestra se úspěšně podílí na popularizaci a dalším vývoji původně čistě elektronické hudby. Svým neotřelým projevem si tak získali přízeň už mnoha lidí. Nyní jistě uchvátí i vás. Od této chvíle tedy začne barevná taneční párty, plná světelných efektů a vizualizací a dramaturgie programu se tak jako na začátku vrátí k elektronice a tuto linii udrží na hlavní scéně až do konce. Festival vždy byl, je a bude nadžánrový a my s radostí spojujeme zdánlivě nespojitelné kapely. Tento soubor vás dozajista opět rozhýbe, i přesto, že se již budete cítit vyčerpaní z pogování na Už jsme doma a F.P.B.
Tanec na tento druh muziky je však o něčem jiném. NSO vám určitě svou produkcí ztracenou energii navrátí a poskytnou vám prostor pro hudební relaxaci.
Naďa Hůlková – DJ Nadja
Karolina Daoudová – zpěv
Zuzana Lukášová – saxofon
Tomáš Novotný – kytara
Jan Husák – VJ ACE
Matěj Pavlík – D-Dex
http://newsoundcrew.cz/

Na začátek

Electrum MagicumElectrum Magicum

Další kapelou, která si kromě hudební stránky dává velmi záležet i na vizuální podobě svých vystoupení a která program hlavního pódia 14. ročníku zakončí, jsou trutnovští Electrum Magicum. Kapela, která svůj hudební styl nazývá Multispace underground, od svého prvního koncertu, který se uskutečnil na Webrovkafestu 2014, urazila velký kus cesty. Dobudovala svou vlastní zkušebnu, která je koncipována i jako nahrávací studio a která dokonale splňuje nemalé nároky tohoto početného tělesa. Odehrála několik koncertů, z nichž za zmínku stojí určitě ten v trutnovském klubu Kabinet, ve Vinotéce Nade dnem v Horním Maršově, v královédvorském klubu DéKáčko a ten zatím poslední na poloprivátní akci PřemFuck v Lamperticích. EM během tohoto roku zapracovali také na aranžích jednotlivých skladeb a na celkovém zvuku souboru. Začali rovněž nahrávat první studiové album, na kterém pracují pomalu a velmi pečlivě. V tomto ohledu nemá cenu pospíchat, obzvlášť když mají své vlastní studio a úmysl je takový, že dokud nebude výsledek perfektní, nepůjde ven. Zatím jsou nahrány základy pěti skladeb a na dalších pěti se pracuje. Kdy CD vyjde je tedy zatím ve hvězdách, neboť práce na něm je čeká ještě dost. Zkrátka, nic se nemá uspěchat.
V hudbě EM se mísí silný elektronický základ, doplněný tradiční rockovou sestavou a spoustou rytmických a doprovodných nástrojů. Některé skladby jsou laděny do reggae či dub reggae, jiné zase více rockové a některé staví na drum´n´bassovém rytmu. Celkově má zvuk kapely blízko k tradičnímu českému undergroundu, ale cítit je i silný vliv world music a v kombinaci s videoprojekcí, stroboskopy, lasery a dalšími světelnými efekty navozuje neopakovatelný audiovizuální zážitek, který vám tento soubor velice rád nabízí prožít. Texty písní jsou většinou o lidském přístupu k životu, hledání jeho podstaty a východisek z ne příliš snadných situací. Je možné, že po vyčerpání svého repertoáru, pokud bude u posluchačů zájem, bude ElectrumMagicum ještě nějakou dobu pokračovat improvizacemi a třeba i Dj´s Radax s Waypou do vás navalí i nějaký ten klidnější drum´n´bass. To však bude záležet především na vás, naši milí návštěvníci. Když budete mít sílu ještě pařit, chlapci rádi zahrají.
Vojtěch Lábus – Roland MC 909, kytara, zpěv
Pája Kynčlová – zpěv
Ruda Waypa Novák – zpěv, doprovodné nástroje, světla
Radim Radax Chládek – elektronika, perkuse, zpěv
Karel Čapek – baskytara, zpěv
Robert Fürbacher – perkuse, pila, doprovodné nástroje, zpěv
Radek Dlabal – bicí
Mia Houdková –manager
http://bandzone.cz/electrummagicum

Na začátek

Jana ŠteflíčkováJana Šteflíčková

Program písničkářské scény, která bude vyplňovat pauzy během přestaveb hlavního pódia, odstartuje krásná pražská písničkářka a herečka Studia Ypsilon Jana Šteflíčková. Její tvorba se záměrně oprošťuje od klasických žánrových vymezení, sama se hlásí nejvíce k folku, blues, jazzu a rocku. Tomu odpovídá i její sólová tvorba, která je velmi pestrá a nosná zejména pro nadžánrové festivaly (Trutnov Open Air, Sázavafest, Boskovice, Šumperk Blues Alive). Než se rozhodla hrát sama s kytarou, účastnila se různých hudebních projektů – začínala sama s kytarou jako desetiletá na Portě v roce 1990, následovalo období hledání a účinkování s kapelami v oblasti folku, big-beatu, tradičního jazzu a swingu, blues a funky. V poslední době se vydala ve své tvorbě osobnější cestou a hraje sólově. V roce 2006 obdržela prestižní ocenění festivalu Zahrada. V roce 2010 hrála jako support na koncertech Johna Mayalla a obdržela ocenění Taisawards v kategorii zpěvačka.
V roce 2012 vydala své první sólové autorské cd, které natočila ve vlastní produkci, a na které si přizvala zkušené muzikanty – bicí – Martin Kopřiva (Lanugo, Roman Dragoun), perkuse – Camilo Caller (KOA), baskytara – Jan Judl (Jablkoň), violinofon – Jan Šimůnek (Hi-Fi), akordeon MathieuGautron a další. Album bylo natočeno ve studiu Faust Records. V současnosti dokončuje album Letná, které vyjde ve vydavatelství Galén na podzim tohoto roku. Album se skládá z písní jednoho krátkého období, vzniklých ze společných jamů s kamarádem při pobytu na chatě ve Zbýšově v Čechách. Rozhodla se je v základu natočit podomácku na venkově, pokračovalo se v Praze.
Ve svých vystoupeních uplatňuje bezprostřední komunikaci s diváky, hlas se širokou výrazovou škálou, hravost, spontánnost, a osobitou, netradiční hrou na kytaru. Ráda experimentuje, takže její koncerty jsou otevřeným, stále se vyvíjejícím tvarem. Kromě klasického vystupování ráda cestuje po světě a hrává na ulici improvizace s vymyšleným jazykem.
Vedle hudby se věnuje také divadlu (vystudovala herectví na KALD DAMU), je členkou souboru Studia Ypsilon. V roce 2005 a 2006 se účastnila česko-kanadských divadelních projektů se severoamerickými Indiány a skládala hudbu k představení Šťastní jako blechy na lodi bratří Formanů. Věříme, že její nezaměnitelný přednes nádherně zapadne do programu letošního Webrovkafestu, a že i zde si najde spoustu nových fanoušků, jelikož v tomto kraji, až na srpnové koncerty v zahradě broumovského kláštera a v Polici nad Metují, není příliš známá.
http://www.steflickova.cz

Na začátek

Koonda HolaaKoonda Holaa

Po půvabné písničkářce bude další dvě pauzy vyplňovat charismatický zpěvák a kytarista Koonda Holaa, který hraje na kytaru a zpívá stejně přirozeně, jako jiní dýchají. Této vášni obětoval vše a prakticky celý život si vystačil s kytarou a stovkami koncertů ročně.
„Já ani jinak nemůžu. Já bych nic jiného ani dělat nechtěl, ani bych nedělal. Do dneška jsem měl takový štěstí – jet za svým světlem v dáli –, ale taky si nic nenamlouvám a vím, že mi nic nepatří a že to bude třeba s věkem o hodně těžší, než je to dnes. Ale já jsem si to svým způsobem vydobyl od světa tím, že jsem neustupoval, že jsem jel pořád rovně, a to i když tam byla zeď, a že jsem svým způsobem věděl, že jednoho dne můžu taky hodně narazit. Nebo konečně narazit.“
Svou tvorbu sám označuje jako psychadelické country/noir western. Jeho zahraniční hudební minulost je spjata s mnoha soubory (např. The Stooges, The Residents, Lydia Lunch), ale jeho současný projektem je one-man band. Jeho zvuk je přitom stále svébytný, jako on sám. Na první poslech rozpoznatelný sound, plný hypnotických, repetativních figur, vrstvených přes looper (smyčkovač), který se v pomalých, temných vlnách valí z podia. Do toho magický hlas od křiku po šepot apokalyptickou atmosféru ještě umocňuje. O rasputinském vzhledu ani nemluvě. Koonda Holaa je rodák z Čech – pod svým občanským jménem Kamil Krůta hrál například v kapelách F. P. B. a Už jsme doma, které jsou hlavními hvězdami letošního ročníku. Pod uměleckým pseudonymem Kamilsky, vytvořil vlastní projekt Pseudo Pseudo, se kterým nahrál v roce 1996 album Pseudo Pseudo – Boucher Voyager, které ve své době působilo na poli české alternativní scény jako zjevení. Na tomto albu spolupracovali i někteří členové F. P. B. a neskutečnou energii dodává této nahrávce i kombinace dvou baskytar. Ale nejen ta.
Letos mu u Guerilla Records vyšlo nové CD Apnea.
http://bandzone.cz/zeekoondaholaa

Na začátek

Bahňous

(nepřijel)
K Webrovkafestu již pěknou řádku let patří neodmyslitelně také Vašek „Bahňous“ Blabolil. Tato ikona české undergroundové scény většinou uzavírala program festivalu svými jam sessiony, kdy Vašek sám s resophonickou kytarou, bicíma a foukací harmonikou nejednou stáhl k dalšímu hraní některé muzikanty z ostatních kapel a společně vytvořili neopakovatelná hudební tělesa, která hrála až do časných ranních hodin. Těchto improvizací za kuropění se však většina návštěvníků často nedočkala, a proto jsme loni, na 13. ročníku, vyzkoušeli nový model, a to ten, že Bahňous v rohu hlavního pódia vyplňoval pauzy během výměny kapel. To nás také inspirovalo k vytvoření samostatné písničkářské scény, objekt Klučanky to oproti Webrovce umožňuje. Půlhodinové mezery v programu bude sklepní scéna krásně vykrývat.
Vašek je původně z Trutnova, ovšem v osmdesátých letech se odstěhoval na Chrudimsko, kde žije dodnes. Vidět a slyšet jste ho mohli na celé řadě rozličných akcí, ať už je to Open Air Festival Trutnov, Magorovo Vydří nebo různě po klubech či menších festivalech.
Těšte se tedy na parádní bluesové improvizace, ve kterých je tento muzikant skutečným mistrem. Během dvou posledních pauz a po skončení programu na hlavním pódiu můžete očekávat nespoutanou jam session, kdy se třeba k Bahňousovi přidá i Koonda Holla a možná i někteří další hudebníci. Třeba to budete i vy, pokud budete mít ještě chuť a sílu. Do rána je přeci vždycky času dost, ne?
http://www.muzikus.cz/fittings-steel-stoker-one-man-band/

Na začátek